Šokující svědectví: Tramvaje se čelně střetly už v roce 1964
Blesk objevil řidiče, který zažil na ostravské ´jednokolejce smrti´ nehodu už před více než 40 lety!
"Tramvaje se zde čelně srazily už v roce 1964," odhalil Blesku další šokující skutečnost Jiří Matějíček (68) ze Staré Bělé. V ostravském dopravním podniku pracoval coby řidič téměř 40 let. Jako svědek potvrzuje, že místní ´jednokolejka´ smrti byla nebezpečná už tenkrát. "Nehoda tehdy měla stejnou příčinu, jeden z řidičů vjel do protisměru a čelně se srazil s tím druhým. Dobře si na to pamatuji. Tramvajová doprava byla načas uzavřena. Jako řidič autobusu jsem poté zajišťoval náhradní dopravu za linku číslo 5," říká bývalý řidič. "Tehdy jezdily ještě dřevěné tramvaje a musela to být pořádná rána. Obě byly na šrot a řidička jedné z nich těžce zraněna. Hodně cestujících bylo zle potlučeno," vzpomíná Matějíček. Jak také vysvětlil, dnes je trať linky č. 5 zkrácená. Tehdy vedla už od vlakového nádraží ve Svinově až do Klimkovic. Tramvaje se už křížily na smyčce v Porubě, v místě, kde dnes tramvaj vyjíždí směrem na Vřesinu. "Každý řidič může pochybit, ale příčinu všeho vidím v katastrofálním přístupu dopravního podniku. Pořád řidičům mění trasy a odvádí je z pravidelných linek, na nichž znají každý kámen, každou zatáčku i cestu. Prý abychom poznali i jiné trasy. To je nesmysl a bezpečnosti cestujících to rozhodně neprospěje. Řidiči jsou z toho jen zmateni," vysvětluje Matějíček. Poukazuje právě na to, že řidič, který v pátek 11. dubna do protisměru vjel, jezdil na úplně jiné trase a za půl roku řízení tramvají nemohl mít tolik zkušeností. "Na tolik nebezpečné a na řízení dopravy náročné jednokolejce měli jezdit jen stabilní a velmi zkušení řidiči dobře znalí ojedinělé situace v dopravě," je přesvědčen Matějíček. Šokován je i tím, že dopravní podnik neinvestoval alespoň do jednoduchého signalizačního zařízení, které by v případě nebezpečí vypnulo část napájení troleje. "Kdysi tam jezdily dřevěné tramvaje, které ani na rovném úseku nedosahovaly rychlosti 30 kilometrů v hodině. Podnik je nahradil novými tramvajemi s daleko větší rychlostí, aniž by trať jakkoliv zabezpečil," dodal zkušený řidič Matějíček.
Řidič, který s linkou č. 5 jezdil, potvrdil: Provoz byl primitivní Řidiče, který na nebezpečné lince č. 5 jezdil už léta, dávno zaráželo primitivní zabezpečení provozu. "Připomínalo 19. století," doslova uvedl Jan V. "Řídili jsme se vizuálním kontaktem při příjezdu pravidelné tramvaje z protisměru. Na výhybně jsme se drážním telefonem hlásili dispečerovi na smyčku v Porubě. To sloužilo nejen ke kontrole, zda řidič do místa dojel, ale zejména k tomu, aby byl upozorněn, že na trati proti němu může jet nepravidelný spoj," vysvětluje řidič. "Několikrát se stalo, že některý z řidičů vyjel na trať bez křížení. Couváním se vždy vše vyřešilo," konstatuje Jan V., který už dávno poukazoval na to, že na jednokolejce měl být minimálně semafor. Bezpečí na trati je podle něj jen v rukách řidičů a závisí na stoprocentním fungování lidského faktoru. Stačí, aby se řidič třeba jen přehlédnul v tabulce v čase křížení a může dojít k neodvratné katastrofě.
Cestující: Bojíme se! O tom, že na lince č. 5 mohli už dříve umírat lidé, hovoří i svědectví cestujících, které Blesk získal. "Jezdím pětkou pravidelně. Jednou jsem se vracela domů z práce. Sotva se za zastávkou Koupaliště tramvaj rozjela, začala šíleně brzdit, že jsme se všeho drželi zuby nehty. Byla jsem v šoku. Proti nám stála tramvaj a řidiči na sebe divoce mávali rukama," řekla Blesku Anna K. z Dolní Lhoty. "Byla jsem z toho vyděšená. Po tom, co se stalo v pátek, už vůbec nespím. Tehdy jsem unikla smrti o vlásek. Řidiči se viděli na dobrém místě a včas. Dopravní podnik ale zase jen šetřil a nechal tam umřít lidi," dodala Anna K. Podobný zážitek má i dvacetiletý Tomáš z Ostravy-Poruby. "Nikdy jsem si neuvědomil, jak nebezpečná může být trasa do Vřesiny, kde jezdím za kamarády. Až jednou, kdy jsme se málem čelně střetli s protijedoucí tramvají. Řidič, který jel z Vřesiny, pak musel couvat až do místa křižování, kde čekal, až projedeme," vzpomíná Tomáš. V pátek 11. dubna se ale tramvaje potkaly na špatném místě klikaté cesty lesem a ve špatný čas. Srážce nešlo zabránit, i když se oba řidiči věnovali plně řízení a začali brzdit půl sekundy poté, co se uviděli. Vinu na strašlivé tragédii ponese mladý řidič (24), kterému hrozí až 10 let vězení, ale na svých bedrech ji nosí hlavně dopravní podnik. Na tom se shodují zranění cestující, kteří chtějí na podnik podat žalobu. "Už dávno mi ležel v žaludku zastaralý systém této jednokolejky. Je to hop nebo trop. Žádné návěstidlo, žádná závora či semafor. Kolikrát jsem si říkal, co když řidič splete čas křížení a zabije nás. Přežil jsem svoji smrt," říká Richard Štefek (40) z Vřesiny. Byl v bezvědomí a prodělal operaci hlavy.
