Netflixový trhák Hra na oliheň inspirovala skutečnost? Nucené práce i násilí v děsivém detenčním zařízení v Jižní Koreji
Seriál Hra na oliheň z dílny Netflixu ohromil svět svým napínavým dějem a srdceryvnými příběhy ústředních postav. Přestože jde o fiktivní příběh plný násilí, některé jeho aspekty mají základ v reálných událostech, které se skutečně odehrály v Jižní Koreji. Nejvíce seriál ovlivnila strašná ekonomická krize z roku 2009 a mrazivá historie zařízení s názvem Brothers Home, kde byli lidé zadržováni proti své vůli!
V seriálu Gi-hun přijde o práci v automobilce Dragon Motors, kde pracoval 16 let, což ho přivede do zoufalé finanční situace a následně k účasti na smrtelných hrách.
Ekonomická krize
V obdobně tíživé situaci se ocitlo mnoho lidí v roce 2009, kdy zemi zachvátila ekonomická krize. Jedna z největších automobilek Ssangyong Motor tehdy propustila více než 2 600 zaměstnanců, což představovalo 43 % její pracovní síly. Masivní propuštění vyvolalo bouřlivé reakce. Pracovníci zorganizovali okupační stávku, která trvala 77 dní.
Režisér Hwang Dong-hyuk uvedl, že prostřednictvím příběhu protagonisty chtěl ukázat, jak lehké je ztratit ze dne na den vše, co máme. „Odkazem na propouštění ve Ssangyong Motor jsem chtěl ukázat, že jakýkoli běžný člověk ze střední třídy se v dnešním světě může přes noc ocitnout na dně ekonomického žebříčku,“ cituje slova režiséra The Tab. Motiv třídní nerovnosti a chudoby je jedním z hlavních témat seriálu, který s diváky rezonuje dodnes.
Brothers Home
Od odvysílání druhé série se sociální sítě hemží teoriemi, že by možným zdrojem inspirace pro seriál mohlo být také zařízení zvané Brothers Home v Pusanu. Oficiálně šlo o sociální zařízení, ale ve skutečnosti bylo to největší detenční centrum v Jižní Koreji, kde byli lidé zadržováni proti své vůli.
V rámci vládní politiky „očištění ulic“ byli lidé, včetně dětí, bezdomovců a osob s postižením, násilně sbíráni z ulic a umisťováni do zařízení, jako byl Brothers Home. Tato politika byla zesílena v 80. letech 20. století během příprav na Asijské hry v roce 1986 a Letní olympijské hry v roce 1988, kdy se vláda snažila prezentovat zemi jako moderní ekonomickou mocnost a chtěla odstranit všechny „příživníky“ z dohledu.
V roce 1987 došlo ke skandálnímu odhalení pravých praktik a odporných podmínek, které v táborech panovaly. Vězni byli nuceni pracovat bez odměny, byli vystaveni fyzickému a sexuálnímu zneužívání a za nesplnění pracovních norem byli brutálně trestáni. Jak uvádí zpravodajství Al Jazeera, vedoucí zařízení Park In-keun byl zatčen a obviněn ze zpronevěry a nezákonného zadržování. Nakonec byl však obvinění zproštěn.
A na takovej humáč se lidi dívají?