Bém našel na osmitisícovce stan s mrtvým kolegou: Pákistánci ho nechali umřít, tvrdí jeho parťačka
"Nechala jsem Toma nahoře a teď s tím budu muset žít." Tak mluví francouzská horolezkyně Elisabeth Revol o smrti svého parťáka, polského horolezce Tomasze Mackiewicze (†43), jehož tělo při sestupu z osmitisícovky Nanga Parbat našel pražský exprimátor Pavel Bém (55) spolu se svou skupinou. Podle ní selhali hlavně pákistánští záchranáři, kteří odmítli bez zaplacení jejího kamaráda hledat.
Elitní polský alpinista se na pákistánskou Nanga Parbat (8125 m) vydal v zimě, kdy je povolení k výstupu zhruba 30krát levnější než v létě. Mackiewicz stoupal tzv. alpským stylem, což znamená v malé skupině, rychle, bez rozdělávání tábora, umělého kyslíku a pomoci od jiných osob. Na vrcholu spolu s Elizabeth stanuli 25. ledna 2018. Pro něj to byl už sedmý výstup, pro ni čtvrtý. Cestou zpět ale došlo k neštěstí.
Počasí se výrazně zhoršilo a Tomovi se přitížilo. Začal trpět sněžnou slepotou (pro bolest nebyl schopný vůbec otevřít oči), měl vážné omrzliny a plicní edém. Revol ho proto musela ve výšce kolem 7250 m opustit. Předtím ale ještě vyslala SOS signál a podle pravidel ho nechala na místě chráněném od větru. Další instrukce plánovala dát záchranářům po sestupu. Sama ale málem nakonec nevyvázla živá.
Život jí zachránili čtyři polští horolezci, kteří se pro ni vydali. Po osmi hodinách ji našli ve výšce 6800 m s omrzlinami na rukou i nohou, kvůli kterým se nemohla hýbat. Horolezci ji proto museli snést do tábora. Tomek ovšem stejné štěstí neměl.
Francouzská horolezkyně obvinila z jeho smrti Pákistánce. "Pokud by okamžitě vyrazili na záchrannou akci, Tomka mohli zachránit," řekla po návratu domů novinářům. Podle koordinátora jejich výstupu, Francouze Ludovica Gambiasiho, pákistánští záchranáři akci odložili o 48 hodin, přičemž nejdříve zvýšili cenu z 15 na 40 tisíc dolarů (z 330 na 880 tisíc korun) a poté požadovali, aby nejdříve dostali zaplaceno. "Mám v sobě obrovský vztek," uvedla Revol.
Pákistánci v březnu prohlásili polského horolezce za mrtvého, jeho tělo však na osmitisícovce nechali. Revol proto poprosila českou skupinu, která se sem vydala na konci července, aby ho zkusili najít. „Požádala nás, abychom se pokusili najít stan, ve kterém by Tomek měl být. Eli nám dala všechny rady a popis místa, kde ho naposledy viděla,“ popsal jeden z českých lezců Pavel Burda. „Vidět z něj byla jen špička...“ Tolik to s nimi zamávalo, že jej nakonec ani neotevřeli. „Emočně to byl strašně těžký okamžik,“ dodal Burda.
Dopis na rozloučenou
Čtyři měsíce po nešťastném incidentu Elizabeth napsala svému parťákovi dopis na rozloučenou. "Dnes ti píši dopis na rozloučenou, ale ještě to nechci ukončit a říct ti sbohem, protože na to nejsem připravená. Společně jsme zažili spoustu krásných a opravdových chvil. Tvůj úsměv navždy zůstane v mém srdci a jiskra v tvých očích bude rozjasňovat můj život. Byl jsi skvělým mužem, monumentem, mýtem, Nanga géniem v zimě, mediátorem energie, nadšení, snů a života...
S tebou na vrcholu jsem pochopila, co jsi cítil, co tě nutilo jít dál. Je to pocit ohromnosti, který nelze překonat, ale naopak povzbuzuje lidi k létání do výšin, oblak, kosmu... závrať. Síla vesmíru, jak jsi říkal."
Co by tomu rekl praotec Böhm?