Nejnavštěvovanější výlov v Česku trvá tři dny: Rybáři zatáhli sítě na Rožmberku

„Výlov Rožmberku se stal slavností. V posledních letech ho lovíme každý rok, protože se na tuto akci sjíždějí lidé z celé republiky. Loni se tu během víkendu vystřídalo 57 tisíc lidí,“ řekl předseda představenstva Rybářství Třeboň Václav Malecha. Podle jeho slov vyloví rybáři z Rožmberku 140 tun kaprů a dvacet tun, štik, candátů, tolstolobiků, amurů a dalších ryb.

Na největším výlovu v zemi se podílí přes sto lidí. „Z toho je čtyřicet rybářů z našeho rybářství, pomáhají nám studenti z rybářské školy v Třeboni a desítky dalších lidí jsou v zázemí a připravují doprovodné akce,“ dodal Malecha.

Průměrná váha třeboňského šupináče z Rožmberku je letos kolem 2, 2 kil. V sítích jsou ale k vidění i ryby vážící přes deset kilogramů. „Zaznamenali jsme obrovský zájem o velké ryby, třeba desetikilové kapry. Je to kvůli mlíčí a jikrám. Kdo má rád polévku jikrnačku, tak si pochutná. Zájem mají i rybáři, kteří se zabývají sportovním rybolovem. Pořizují si je do svých revírů,“ řekl Jan Mraček ze střední rybářské školy v Třeboni.

Rybářem od narození

Jedním z nejpovolanějších členů Petrova cechu je Pavel Strouhal (67), který je v pořadí už osmým rybářem v tomto rodě. Výlov Rožmberka si nemohl nechat ujít.

„V třeboňském archivu je doloženo, že moji předkové Ondřej a Matěj byli knížecí hajní u Schwarzenbergů. Pak další byli baštýři na Třeboňsku. Já měl už od mala jasno, čím budu,“ řekl Blesku. „Nejenže je to rodová tradice, ale je to i krásná práce v přírodě a s přírodou,“ dodal Pavel Strouhal.

„Když jsem byl baštýř, nejvíc jsem si považoval, že se v „mém“ rybníku slovilo hodně kapřího plůdku. To mě vždy těšilo. Když do toho člověk dal hodně péče a profesních zkušeností, tak se to vyplatilo,“ poznamenal rybář tělem i duší. I když má syny, pokračovatelem rodu rybářů je jeho dcera Alžběta, která studuje Fakultu rybářství a ochrany vod v Českých Budějovicích. „Synové šli jinou cestou, ale mají syny. Třeba ti budou jednou rybáři. Přál bych si, aby naše jméno pokračovalo i za 200 let,“ dodal zasněně.

Víte, co se děje se slovenou rybou?

Rybáři je ještě na hrázi roztřídí podle kategorií a odvezou na sádky. Tam jsou připraveny pro zájemce nebo pro prodejce. Tak se dostane třeboňský kapr na štědrovečerní stůl do mnoha domácností u nás, velké množství z nich putuje k zákazníkům v zahraničí.

Pasování do řad Petrova cechu

Má své náležitosti, a jak je vidět, rybáři se s tím nemazlí. Pasovaná osoba se pevně drží mušle a musí se dívat rybě zblízka do očí. Protože je málo mokrá, je na povel polita vodou z kádě. Pasování pak probíhá třemi údery ferulí, jakousi plácačkou, jež je součástí rybářského práva. Součástí rituálu je přeříkání daného textu, jenž začíná slovy: Jménem práva rybářského, cechu velmi váženého, jmenuji tě dnešním dnem, pasovaným rybářem….Tentokrát pasování podstoupila studentka Veronika Svobodová (17) z Třeboně. K rybářství má blízko, její otec pracuje v Rybářství Třeboň.