55 let od největšího poválečného důlního neštěstí: Tragická smrt 108 horníků vinou lajdáctví…

7. 7. 2016
18:44

Zápach spálené gumy byl předzvěstí pro 108 horníků, že kvůli požáru už nikdy nevyfárají z dolu Dukla. 7. července 1961 se stalo na Havířovsku největší poválečné důlní neštěstí, a to jen kvůli laxnosti všech zúčastněných…

Po 2. světové válce se zaváděla do dolů nová technika, kromě jiného i gumové dopravní pásy, bohužel hořlavé. A právě v tom tkví příčina neštěstí na dole Dukla. Nepozorný horník ranní směny zapnul omylem dopravník v nepoužívané sloji a odešel. Jenže guma se zahřála třením a začala hořet.

Pak nastoupila odpolední směna o počtu 338 havířů. Zápach spálené gumy ucítili už v půl čtvrté. „Dispečink nereagoval na první hlášení o zápachu. Měl volat okamžitě záchranáře a spustit merkaptanovou signalizaci, která by horníky vyhnala nahoru. 98 lidí, kteří zahynuli v osmé sloji, se mohlo vlastními silami zachránit,“ uvedl důlní záchranář Petr Faster.

Situace se začala řešit až kolem 17. hodiny, jenže oheň už v té době řádil plnou silou. „Už to bylo hodně zavalené, ale ještě jsem se protáhl. Chtěl jsem otevřít dveře, abych se dostal na chodbu druhého patra, ale vyvalil se dým a okamžitě to někdo zabouchl. Tím mě vlastně zachránil. Kdybych otevřel ty dveře úplně, dopadlo by to asi špatně,“ popsal přeživší horník Karel Kolton. Marný souboj s ohněm skončil nakonec ucpáním vstupů do dolu, aby se oheň udusil. A s ním i 108 horníků, kteří byli nalezeni při vyklízecích pracích…

9. července 1961 Rudé právo sice vydalo zprávu s vyjádřením KSČ k neštěstí, důvod byl ale zatajen.9. července 1961 Rudé právo sice vydalo zprávu s vyjádřením KSČ k neštěstí, důvod byl ale zatajen. | 

Rudé právo »mlčelo«

Komunisté si uvědomili, že valnou většinu mrtvých má na svědomí lajdácký přístup dispečinku, jenže to nemohli přiznat. Navíc v době rozkvětu socialismu nebylo možné psát o 108 mrtvých hornících, kteří byli elitou společnosti. V Rudém právu tak vyšel dva dny po tragédii malý článek s vyjádřením KSČ k tragédii, podrobnosti byly ale zamlčeny. O velikosti neštěstí tak svědčily pouze několik dnů vycházející kondolence spřátelených zemí…

Ještě skládali nářadí

Havíři sice cítili spálenou gumu, ale netušili, že ve sloji pod nimi hoří obří požár. A vlažnost dispečerů jim na obavách nepřidala. Po znovuotevření dolu se tak zjistilo, že většina horníků při odchodu ještě poctivě uklízela nářadí. Při tom se udusili oxidem uhličitým…

Nebylo vidět před sebe

Když se důlní záchranáři vydali do dolu, byla už situace vážná. „Měli jsme provaz, uvázali jsme se na metr od sebe a šli jsme proti těm vzdušným vírům. Nebylo vidět kousek před sebe,“ popsal tehdejší záchranář Jiří Biegoň.

Oheň »uhasilo« 50 tisíc pytlů a dusík

Několikahodinový boj s běsnícím živlem ukončilo ve 23:10 až rozhodnutí vedení – ucpat vstupy do dolu! Na stavbu vzduchotěsných hrází se spotřebovalo 50 tisíc pytlů s pískem, do prostoru pak bylo napuštěno 122 630 krychlových metrů dusíku.

Následky: Zničené rodiny, křehká psychika

Po většině havířů (nejmladší 16, nejstarší 56 let) zbyly manželky a děti. Tragédie byla pro nový Havířov strašná, kromě rodin to psychicky nevydržela ani část ze 750 zasahujících záchranářů. Většina jich po vyklizení vyhořelého dolu odešla z práce.

Tři největší důlní neštěstí v Česku

Bilance požáru v dole Dukla je sice tragická, počtem mrtvých se ale řadí v naší historii až na čtvrté místo. Jaké jsou ty první tři?

Vdovy po obětech neštěstí na dole MarieVdovy po obětech neštěstí na dole Marie | 

Neštěstí v dole Marie, Příbram – 3. května 1892

Příčinou neštěstí byl požár, který vznikl po odhození dohořelého knotu kahanu Emanuela Kříže. Oheň se rychle rozšířil a propojené důlní chodby zaplavil jedovatý plyn. Z 835 havířů, kteří ten den sfárali do dolů, jich zemřelo 319, většina z nich byla otrávena, někteří zemřeli po pádu do hlubin. Po zemřelých zůstalo 285 vdov a 919 sirotků, z čehož 683 bylo mladších 14 let.

Důl FrantiškaDůl Františka | 

Neštěstí v dolech v Karviné – 14. června 1894

Za smrtí 235 lidí v karvinských dolech stála řada výbuchů, z nichž první se ozval v půl desáté večer a ze 4. patra dolu vyrazil prach a kouř až na povrch. O půl hodiny později, když už byly rozjety záchranné práce, se ozvala další rána. 60 záchranářů zemřelo. Další tři výbuchy otřásly doly druhý den ráno. Příčina nebyla nikdy určena. Většina lidí zemřela udušením, 50 těl se nikdy nepodařilo najít a zůstali tak pohřbení v zasypaném dole.

Následky po výbuchu v dole Nelson IIINásledky po výbuchu v dole Nelson III | 

Neštěstí v dole Nelson III, Osek – 3. ledna 1934

Doly v okolí Teplic stíhala jedna nehoda za druhou, ta největší ovšem stála život 144 lidí. Výbuch, který otřásl dolem Nelson III, pocítili i obyvatelé vzdálených obcí. Následovalo několik lokálních výbuchů. Kvůli nebezpečí bylo vytaženo pouze několik mrtvých a důl byl zazděn. V červnu otřásla dolem další exploze, která vyrazila i zazdívku. Těla obětí nedodržovaných bezpečnostních předpisů byla z dolu vynášena až do roku 1938.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa
Články odjinud