DNA, znalci i Harry Potter: 5 důkazů ve prospěch Nečesaného, které soudce smetl ze stolu

Otázka poškození paměti napadené kadeřnice je alfou a omegou celého případu. Nejvyšší soud Vackovi nařídil, aby ženu znovu vyslechl. Ta šokovala, když uvedla, že v útočníkovi poznává Nečesaného. Soudce proto nařídil, aby se podrobila znaleckému zkoumání. Lékaři pak v závěru svého posudku uvedli, že retrográdní amnézie (ztráta paměti na dobu před útokem, pozn. red.) je jednoznačně přítomna.

Soudce Vacek toto ale odmítl brát v úvahu kvůli tomu, že podle něj k tomuto názoru znalci došli na základě hodnocení důkazů. „Hodnocení důkazů nepřísluší znalci ani znaleckému ústavu a to je jen otázka pro soud, kdy jeho povinností je hodnotit důkazy, takže v tomto směru má soud za to, že Národní ústav duševního zdraví překročil své pravomoci a zabýval se otázkami, které mu nepřísluší,“ napsal Vacek v odůvodnění rozsudku. Výpověď kadeřnice proto považuje za zcela věrohodnou.

Přepadená kadeřnice na lůžku JIP potvzuje, že s rekognicí souhlasí a že je na ni připravená. | Archiv

Nejvyšší soud také nařídil, aby královéhradecký soud znovu vyhodnotil časovou osu případu a jednotlivá svědectví lidí, kteří se v době útoku v místě pohybovali. Zdá se však, že soudce Vacek použil v jednotlivých případech různý metr.

Svědectví ženy, která v místě venčila psa a před pátou hodinou viděla od kadeřnictví odcházet mladíka, který podle ní „vypadal jako Harry Potter“, totiž odmítl posoudit ve prospěch Nečesaného. A to i přes to, že v otázce popisu tehdejšího vzhledu Nečesaného se dá těžko najít lepší přirovnání než k podobě mladého kouzelníka z knih Rowlingové. Nečesaný podle soudce v té době nenosil kulaté brýle, což ho prý tím pádem jako tuto osobu vylučuje.

Naproti tomu poměrně nejednoznačný popis osoby, kterou viděla do kadeřnictví vcházet svědkyně, jež vchod sledovala z protějšího okna, s Nečesaným ztotožňuje. Proti je přitom střih vlasů, oblečení i absence batohu.

Značným problémem je také otázka kupičky vlasů, o které Nečesaný uváděl, že ji viděl uprostřed místnosti. Podle něj ji kadeřnice zrovna zametala. Na videu ze dne útoku tento důkaz vidět není, na fotografiích pořízených při dalším ohledání místa činu o několik dní později se pak nachází v rohu i s koštětem. „Svědkyně potvrdila, že zametla vlasy na místo, kde byly následně zadokumentovány, a tam i odložila koště, což je v rozporu s tím, co vypověděl obžalovaný, tzn. že údajně měla poškozená ještě zametat a koště mít v ruce,“ uvádí soudce. Vůbec se tak nezabývá možností, že Nečesaný skutečně mohl s kadeřnicí mluvit v době, kdy teprve zametala, a skutečný pachatel by pak přišel až poté, co práci dokončila. Hodnocení důkazů pouze v neprospěch obžalovaného soudci přitom Nejvyšší soud nejvíce vytýkal.

Fotografie z místa činu. Vrah musel být potřísněn krví oběti. Proč měl Lukáš Nečesaný oděv bez poskvrny? | Archiv

V kritice hradeckého soudu často zaznívala i otázka „vražedné“ zbraně. Tou mělo být podle tvrzení napadené kadeřnice dřevěné poleno, kterým ji pachatel bil do hlavy. Obhajoba i Nejvyšší soud namítaly, že v ráně ani na místě činu nebyly zadokumentovány žádné stopy po třískách nebo dřevu.

„Soud odkazuje na úřední záznam sepsaný s MUDr. Filipem Čečkou, který popsal způsob přijetí pacientky a uvedl, že pokud by byl v ráně nějaký malý předmět, např. tříska, tak to se do zprávy neuvádí. Bylo potvrzeno, že nebylo v blízkosti poranění spatřeno velké cizí těleso, neboť to by bylo zapsáno v operačním protokolu, avšak o malém tělese by zde zmínka nebyla. Záchranáři, kteří ošetřovali poškozenou jako první, provedli pouze základní úkony a nebylo jejich úkolem ani snahou zjistit, zda v okolí rány se nějaký drobný cizí předmět nachází,“ píše se v rozsudku a soudce pokračuje: „Proto nelze s odstupem doby a s přihlédnutím k výše uvedeným zprávám uzavřít, zda v místě poranění byly nějaké drobné předměty, či nikoliv.“ Otázkou je, zda se tímto problémem neměli v době vyšetřování, a tedy bez časového odstupu, zabývat policisté. Problém věrohodnosti výpovědi napadené tak mohl být zase o něco jasnější.

O síle útoku na kadeřnici Brantovou svědčí kaluže krve v chodbičce. | Archiv

Zásadním důkazem, který měl hovořit jasně ve prospěch Nečesaného, byly stopy DNA, nebo spíše jejich absence. Vzhledem ke krevním stříkancům na místě činu je podle znalců téměř jisté, že pachatel musel mít na oděvu biologické stopy oběti. To se ale u Nečesaného oblečení nepotvrdilo a prokázalo se také, že nebylo prané. Soudce si s tím ale ani tentokrát hlavu nelámal. Podle něj mladík vydal podobné oblečení, které si díky dobré finanční situaci rodiny mohl dovolit.

Podobně se pak postavil k faktu, že DNA Nečesaného nebyla nalezena za ulámanými nehty oběti. Naopak tam byly stopy jiné osoby. „Pachatel útočil dřevěným polenem. Ze všech aspektů případu vyplývá, že nedošlo k přímému kontaktu mezi pachatelem a poškozenou. Pokud tedy byly poškozené ulámány gelové nehty, stalo se tak po úderech dřevěným polenem, takže DNA stopy na těchto nehtech útočník s největší pravděpodobností nemohl zanechat,“ míní soudce.

Klíčovým důkazem obžaloby byly pachové stopy na kabelce. | Archiv