14°C
Jonáka zlomily falešné naděje! Co přiznal v utajované korespondenci?
Málokdo znal právě zesnulého trestance Ivana Jonáka (†59), jenž si odseděl 18 let za zosnování vraždy manželky, tak dobře jako moderátor Luboš Xaver Veselý (47). Chystal s ním totiž knihu, která ale nakonec kvůli rozporům mezi nimi nevyšla…
Za Jonákem přišel v roce 2005 s tím, že píše knihu o doživotně odsouzených vězních. Jonák ale bručel »jen« 18 let, proto Xaver navrhl napsat druhou knihu a jen o něm. Jonák souhlasil.
„Při první návštěvě mi vůbec nepřipadalo, že přede mnou sedí velký boss, spíše hromádka neštěstí. Bylo vidět, že ho Valdice zlomily,“ vzpomíná Xaver na setkání, při němž je dělily vězeňské mříže.
Dal tenkrát dohromady pár úvodních kapitol, za něž si napříště vysloužil dvacet minut Jonákova uřvaného monologu. „Byl úplně nepříčetný!“ popisuje Veselý Blesku. „Myslel, že napíšu oslavnou knihu. Jenže já jsem vyzvídal i v jeho okolí, můj zájem byl napsat objektivní pohled na jeho kauzu,“ říká Xaver.
Za pár dnů, když Jonák vychladl, dostal autor šestistránkový dopis, v němž mu odsouzený dával druhou šanci. Celý scénář se však opakoval znovu a Xaver psaní knihy vzdal. Dopisy si ovšem občas psali dál, Jonák dokonce Xaverovi svěřoval mnoho ze své osobní vězeňské korespondence.
„On skutečně žil v bláhové představě, že je většina národa přesvědčena o jeho nevině!“ říká Xaver. A tuší taky, proč to tak bylo: „Dostával psaní, v nichž mu lidi vyjadřovali podporu, dopisy od slečen, jež se do něj zamilovávaly. Asi pět let před koncem trestu navázal nový vztah, kdy mi ukazoval fotku krasavice, se kterou si dopisoval,“ popisuje Xaver.
Když ho navštívil asi dva měsíce před propuštěním, Jonák se kasal, že do čtrnácti dnů od propuštění bude fungovat Discoland jako hodinky a on bude zase králem nočního života v Praze. Dozorce prý stál kousek od nich a smál se…
„A já jsem přesvědčen, že to jeho zjištění, že zašlou slávu klubu už prostě nikdy neobnoví, pro něj bylo poslední kapkou,“ dodává Xaver. Od chvíle, kdy ho pak viděl úplně naposledy někdy na podzim loňského roku, vlastně už jen čekal, kdy zpráva o jeho skonu přijde. Jonák už zkrátka neměl pro co žít…
Xaver si nikdy nemyslel, že by byl Jonák nevinný. Považoval ho za zločince, ale na druhou stranu potvrzuje, že v jeho případě bylo mnoho nesrovnalostí: „Jonák tehdy neměl moc důvod vraždit. Byl spokojený, měl malé dítě, byl šťastný s milenkou Jahůdkou. Jeho manželka Ludvika Jonáková naproti tomu přijela den před vraždou ke své sestře a ukazovala jí v kufru svého auta čtyři miliony korun. S ní byl v autě její tehdejší milenec, druhý den ji najednou zastřelili a peníze zmizely. Není to zvláštní?“
Ukázky z korespondence:
„Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím M. S. v Praze
Odvolání proti vykonstruované a lživé mystifikaci nazvané honosně a nadneseně jako rozsudek JUDr. Liškové ze dne 27. 6. 2001, z důvodů podjatosti přímo fanatické doručený k Vánocům 21. 12. 2001 s osmidenní lhůtou aby mi A. A. J. Lišková zkazila Vánoce i svátky, jaký větší důkaz fanatické podjatosti lze ještě doložit?!“
Z dopisu 24. 12. 2001, psal Ivan Jonák.
Celý dopis najdete v galerii:
Co ty mladý k u r v y na něm mohly vidět? Hnusnej,tustej,před břicho si na č u r á k a nemohl ani vidět?