To je ta, co žije s vrahem

Jana Lukešová (36) z Chebu snáší už přes dva roky trpký úděl partnerky řidiče autobusu Pavla Krbce, odsouzeného za smrt 19 lidí u Nažidel k 8 letům vězení.
Už dva roky a dva měsíce snáší Jana Lukešová (36) z Chebu trpký úděl partnerky řidiče autobusu, odsouzeného za smrt 19 lidí u Nažidel k osmi letům vězení. Chodí v černém a bere s hrůzou telefon. Roztřese ji každé auto s karlovarskou espézetkou, které zastaví pod okny. Dlouho měla vyvěšený telefon. Pozůstalí i jí spílali za smrt dětí. Dokonce i v pojišťovně, kde pracuje, jí předhazovali klienti tragédii, za niž pyká její o 14 let starší druh Pavel Krbec. "Lidé dokáží být krutí. Chtěla jsem se za Pavla nesčetněkrát omluvit, ale advokát nám nařídil mlčet! Dnes vím, že to byla chyba. Mám dvě děti, 14letou Terezku a 18letého Vaška a vím, co rodiče prožívají," šeptá zdrcená blondýnka. Po nehodě se děti zhoršily ve škole, a tak je dala na čas bývalému manželovi. Měla strach. Obraz havárie u Nažidel na Českokrumlovsku se jí vrací jako černá můra. Pokusila se volat Pudilovým, kterým se v autobusu zabili čtyři členové rodiny. Nikdo s ní nechtěl mluvit. Musí žít s cejchem. Ale zároveň bojuje. Snaží se sehnat cokoliv, co by soudy přimělo případ znovu otevřít. Tvrdí, že majitel neoplanu z havarovaného autobusu odnesl i palubní počítač. To ale soudní znalec vyvrací: "Neoplan byl z roku 1991, kdy vozy měly řídicí jednotku ABS první generace a ta neměla paměť," uvádí Evžen Sperger. Stejně tak znalci vyvrátili další informace anonymů, které došly pozůstalým i soudu - že autobus byl bouraný a neodborně opravený. Přesto tyto údaje policie prověřuje. "Necítím se jako družka vraha," říká přesvědčivě. "Známe se 13 let. Roky mu jen měním košile a smažím řízky na cesty. Po havárii mi přísahal: Jel jsem 89 km/hod. Pak přišla rána a zadek letěl na svodidla," dodává Lukešová. Znalci rychlost autobusu v osudný den 8. 3. 2003 určili okolo 116 km/h. Občasné návštěvy ve vězení a dopisy. To je teď jediná možnost jejich komunikace. K padesátinám Krbce mu nesměla dovézt dort ani dárek. "Nazývají mne vrahem. Nejhorší trest pro mne je, že jsem sám tu nehodu přežil. Vím, že pozůstalí ve svém zármutku a zlosti by mi dali nejraději doživotí," napsal jí z vězení. Nedávno oběma svitla naděje. Nejvyšší soud nařídil nejtragičtější havárii v historii Česka znovu otevřít.