18°C
Pedofilové se bojí krve! A v base je čeká zasloužené peklo, říká emeritní rada
Že přibývá zrůdných vražd dětí, děsí každého rodiče. Pedofilů a pedofilních sadistů jako by se objevovalo víc a víc. A bohužel tomu tak opravdu je – potvrzuje to i bývalý policejní rada Miloslav Dočekal, který se za svou kariéru s mnoha brutálními vraždami malých dětí setkal. Naposledy i jím otřásl případ znásilněné a zavražděné Elišky (†9).
Různí zločinci mají různá období – kapesní lupiči ožívají přes zimu, vloupání přibývá přes léto. A pedofilové se nejvíce projevují na jaře a v létě, kdy stoupá jejich vzrušení spolu s hladinou hormonů. Jejich odporné činy navíc zjednodušuje internet – mají přístup k pornu z celého světa, které jen podporuje jejich „chutě“. Navíc zde mohou nalákat nevědoucí děti do pasti.
Na technologie také naivní děti často vábí. Přesně najdou jejich zranitelné místo. Tím snadněji, že na bonbony jim dneska už nikdo nenaletí, ale takový nový telefon je lepší lákadlo.
Co ovšem všechny pedofily spojuje, je strach z krve. A s tím se pojí i způsob, jak své oběti zabíjejí – většinou je uškrtí. Vědí totiž, že krev na oblečení nebo rukou by je snadno usvědčila.
Navíc uškrtit malé dítě je pro ně velmi snadné – nedokáže se totiž ubránit síle útočníka. „Dítě nemá sílu se ubránit. Nejsem pro trest smrti, ale takovým lidem bych přál v každém případě doživotí. Aby si to tam užili!“ takto se na účet pedofilních vrahů vyjádřil bývalý policejní rada Miloslav Dočekal pro magazín Téma.
A že mají podobní zločinci ve vězení peklo na zemi, to se potvrdilo už v mnoha případech. Tzv. mončičáci (MON – možný objekt napadení) mají sice být vězeňskou službou více hlídáni, ale realita je jinde. „Jsem v podstatě hodný člověk, nenávidím násilí. Ale tohle je jediné, co naprosto schvaluji, a kdybych byl dozorcem, tak v takových případech otočím hlavu! Zabil hnusným způsobem bezbranného človíčka. Dobře mu tak!“ prohlásil také Dočekal.
A že je zneužití a zavraždění dítěte horší než obyčejná vražda, to chápou i další vězni. Potvrzuje to i fakt, že se pedofilové snaží všelijak dostat z dosahu svých spoluvězňů. Často si vymýšlejí detaily různých jiných případů, jako by o nich něco věděli, aby prodloužili dobu výslechů.
Nebo začnou posilovat. Ale to jim není moc platné. Například Františka Kahánka, který brutálně zneužil a zavraždil teprve desetiletého chlapce v roce 1995 ve vězení umlátili dozorci a spoluvězni. Za vraždu byl potrestán jen jeden dozorce, kterého ovšem osvobodila Havlova amnestie.
Milan Kroutil, který téhož roku zabil sedmiletého Romana (a o šest let dříve dalšího chlapce) se v cele dvakrát pokusil oběsit – napotřetí se mu to podařilo. Podobný osud čekal i Otakara Tomka, domnělého pachatele v zneužití a zavraždění malé Aničky Janatkové (†9). Ačkoliv se k činu nepřiznal, ve vazební cele se oběsil na teplácích.
Sebevraždou vyhrožoval i vrah Elišky z Klášterce, kterou má ještě celá republika v živé paměti. Romana K. drží pod silnými sedativy ve speciálním obleku, který mu znemožňuje, aby se zabil. Jak ovšem dopadne po rozsudku ve vězení, ukáže jen čas.
zase si nic nepochopil. Nepochopení pak nahrazuješ zlobou a arogancí. Je mě tě líto.
Super, tak to se má Péťa Kramný na co těšit!
Ze 
mu to přejí!