Zpověď unesené a znásilněné Jany: Kdyby ho nezastřelili, nežila bych!

Bylo pondělí, půl jedenácté v noci. Únosce Martin S. stál v tu chvíli za Janou a držel jí mačetu u krku. Hrozil, že ji podřízne. Když se jí strachem podlomila kolena, policista využil momentu a násilníka zastřelil. Byl to hrozný okamžik. Když jí policisté  o den později dovedli na místo dramatu, udělalo se jí tak zle, že začala zvracet.

Děkuje policii

„Kdyby ho nezastřelili, nežila bych,“ je vděčná Jana D., matka dcery (12). Z její zpovědi o životě s tyranem mrazí. S Martinem žila asi tři roky, než od něj před třemi měsíci odešla. „Byl rozdvojená osobnost. Měl dobré chvilky. Holku třeba miloval. Nikdy by jí neublížil. Mně ale jo,“ řekla. Poslední únos nebyl první od doby, kdy od něj odešla. Krátce po rozchodu ji i dcerku zavlekl do lesa u Chomutova. To mu utekla a dceru vysvobodila policie.

Utrpení v krmelci

V sobotu, kdy se nechala vlákat do bytu společně se známým Milanem F. (35), bylo ale opravdu zle. Martin S. chtěl odvést jeho i ji. Pak si vybral Janu. Ze strachu před ním chtěla vyskočit z okna v pátém patře. „Chytil mě a z bytu odvedl jen mě. Za ruku, pěšky, abych mu neutekla,“ mluvila ztěžka. Co protrpěla v krmelci v polích mezi Jirkovem a Chomutovem, kde ji únosce věznil, o tom mluvit nechtěla. Z jejích očí se dalo vytušit, že prožila nepopsatelné hrůzy. Přesto odmítla policejního psychologa. Věří, že zážitek se jí podaří vytěsnit s pomocí nejbližších, rodičů a dcery.