Záhadná smrt vesnického milionáře

Vybetonovaná šachta na vodní čerpadlo v jedné z místností jeho domu se stala osudnou Milanu Hejdukovi (56) z Haloun poblíž Řevnic u Prahy. V sobotu to bylo týden, co ho v ní našla jeho bývalá žena. Mrtvý ležel zkroucený takřka do pravého úhlu, nohama nahoru. V šeru pokoje je i vyhloubená šachta vidět dost špatně, natož pak to, zda v ní někdo není. I proto svého exmanžela našla paní Hejduková až na druhý pokus. "Přece tu někde musí být, svítí se a hraje rádio, musíme hledat znovu," povzbuzovala tehdy svoji matku Jiřinu její dcera Marie, která za otcem na chalupu přijela spolu s ní. Hrůzný nález obě ženy zaskočil, ale záchranku i policii přivolali bez meškání. Vesnicí se mezitím začaly trousit fámy a pověsti. V přirozenou smrt Hejduka věří málokdo. Osamělý muž v zanedbané chalupě plné nepořádku totiž byl milionářem. Nikdo z Haloun o tom nepochybuje, Hejduk se mnohokrát chlubil v hospodě kolik že to peněz má a co všechny by mohl, kdyby chtěl. K penězům přišel díky tomu, že jeho bratr prodal po smrti rodičů jejich vilu v Praze na Smíchově. O peníze se rozdělili, každý si prý přišel asi na tři milióny. Od té doby začal Milan Hejduk pustnout daleko víc, než jak na to byli místní lidé zvyklí předtím. Chalupu, ve které osamoceně žil, zná leckdo z televizního seriálu Tajemství proutěného košíku. Natáčel se právě v ní. Jejího současného majitele někdy v roce 1972 (už tehdy prý hodně pil) vyhodili od policie. Hned potom utrpěl těžké zranění ruky a ani "s hlavou" na tom prý nebyl nijak zvlášť dobře. Sousedům v hospodě se mnohokrát chlubil, že na ni "má papíry". "Jsem sice blbec, ale cvičenej," říkal o sobě s oblibou. Na zahradě pěstoval zeleninu a ovoce a to, co sklidil, prodával na pankrácké tržnici v Praze. "Jenomže neplatil za stání a tak ho vyhodili," vzpomíná jeden z místních. To bylo asi tak před dvěma lety a Milanovi Hejdukovi to prý ani moc nevadilo. Právě tehdy měl dostat peníze za dům rodičů a ti, co ho dobře znají tvrdí, že začal kašlat na všechno. "Alespoň že dceři koupil tady poblíž chatu ale jinak - škoda mluvit," shodují se sousedé. Hejduk se totiž začal takřka plánovitě upíjet, přestal na sebe dbát, neholil se a snad ani nemyl. Jeho život se skládal z neměnných alkoholických cest po okolí, po hospodách, kde mohl hrát na výherních automatech. "Ráno hrál forbes a pil v Řevnicích, odpoledne ve Svinařích a večer tady v Halounech," vzpomíná štamgast z místní hospody U zeleného paviána. Její výčepní František Vrba říká:"Jako host by nebyl špatný, vypil klidně i třicet piv na posezení a platil. Ale nikdo ho tu rád neměl, nedokázal se snést s ostatními, byl hrubý i sprostý. Mnohokrát jsem ho z hospody vyhodil." Přesně to se stalo i v pátek večer před Hejdukovou smrtí. Přišel k "paviánovi" už hodně opilý a tak mu nalili pivo jen do pet lahve. Sedět ho nenechali a se tak Hejduk odpotácel domů. Tam ho o půl desáté dopoledne našla mrtvého jeho bývalá manželka s dcerou. "Ano, problémy s pitím měl a velké," připouští jeho bývalá manželka. "Už minulý týden tady na dvorku upadl a rozsekl si obličej o kbelík. Měl i nemocná játra a chodil hodně po doktorech." Milionář Hejduk byl ale také známý svými "dobrými chvilkami". "Šel jsem onehdy nakoupit do Řevnic a on mě dojel v autě. Naložil mě, přivezl k obchodu, počkal až si udělám nákup a zase mě odvezl zpátky do Haloun," vzpomíná jeden ze starších sousedů na Milana Hejduka. "Nebyl úplně špatný, řekl bych, že hodně věřil lidem, byl moc důvěřivý." Kdoví, třeba to byla důvěra, co stála za dosud neobjasněnou smrtí Milana Hejduka. Pár dnů před skonem totiž u sebe měl značnou částku peněz. Ve čtvrtek 23. října vybral z banky 30 000 korun, zaplatil z nich jen složenku za elektřinu a zřejmě natankoval svého ojetého Peugeota - jeho bývalá žena říká, že vůz stojí v garáži s plnou nádrží. Jinak neplatil nic, snad jen něco málo za potraviny. V sobotu 25. října v hospodě U Jelínků v Řevnicích vyhrál na automatech dvanáct tisíc korun. Podle některých lidí není vůbec vyloučeno, že domů v ten večer nepřijel sám. A že jezdil opilý? "To tady o něm věděli všichni. On sám se často chlubil, jak policajty z Řevnic uplatil, aby ho pustili," vzpomínají na Hejdukovo řidičské "umění" štamgasti od Zeleného paviána. Paní Hejduková zase vzpomíná, že při první obhlídce kuchyňky, když za pomoci saniťáka ze záchranky hledala doklady svého bývalého manžela, našla v kameninovém hrnku nahoře na kredenci svazek bankovek. Na radu zdravotníka je tam nechala, souhlasila s tím, že budou součástí pozůstalostního řízení. Major z kriminálky jí pak řekl, že to bylo celkem 22 000 korun a že jsou zatím zajištěny. Kam se poděla ostatní částka peněz, kterou Hejduk neměl kde ani kdy utratit, je zatím záhadou. Totéž platí i o stopách krve na dvoře, policie se dokonce vyptávala spousedů, zda tam nebožtík nemohl zařezávat nějakou drůbež. "Kvůli vajíčkům slepice choval. Ale před dvěma lety toho nechal, kuny mu je zabíjely," vybavila si v paměti Jiřina Hejduková. Podle ní tam krev snad zůstala z masa, které Hejduk sekal na žrádlo kočkám. Kdoví, vzorky krve a tkání nyní zkoumá policie. Záhadná smrt milionáře, který se utápěl v alkoholu, nenechává nikoho klidným. Množí se spekulace a dohady, lidé se večer bojí vycházet. "Spadl do té jámy sám, anebo i k nám už došel zločin?" ptají se lidé v Halounech.