Ukazovala prstem na Čechy a Němci je popravovali: Uplynulo 70 let od smrti Herty Kašparové
Ani ne dvaadvacetiletá Herta Kašparová byla klíčovou postavou v posledním masakru v Česku v roce 1945. Právě mladičká dívenka, která za války dělala pro gestapo, vybrala ve svém rodném městě, kdo má být německými vojáky popraven. V Třešti tak poslední den války zemřelo 33 lidí.
Mladičká Herta Kašparová pracovala za války už v útlém věku pro gestapo. Podle místních to bývala hodná dívka – když ale viděla praktiky, které gestapo používalo při výsleších, změnila se.
Na konci války se situace obrátila proti Němcům. Občané Třešti na Jihlavsku je a jejich vojáky začali zatýkat, mezi nimi byli i Kašparovi. Bývali taková rodina „kam vítr, tam plášť“ – národnostně se vymezovali tak, jak jim velela situace. Ale místní o tom moc dobře věděli.
Jenže informace o konci války byly pro Třešť předčasné. Němci se do města vrátili a získali nad ním rychle moc. 7. května 1945 se rozhodli občanům městečka pomstít. Herta v čele německého komanda prochází zástupy zadržených lidí a ukazuje prstem.
Z vybraných pak ještě ukazuje na několik mladých mužů, ti jsou okamžitě na dvoře radnice popraveni kulkou do srdce. Čtyři z nich měla zastřelit sama Herta. Celkem bylo popraveno 33 lidí.
Hertě Němci přímo nakázali, aby vybrala lidi, kteří před pár dny zatýkali u nich doma. Její jednání byla čistá pomsta za ponížení rodiny, jak žena po dopadení přiznala. Nalezena byla po válce v rakouském Gmündu, kde pracovala pro kuchyň sovětského štábu důstojníků.
13. září byla kvůli zločinům proti lidskosti na svých známých, kamarádech a spolužácích popravena na louce za městem. Na její popravu se prodávaly lístky a sjeli se na ni lidé z širokého okolí, včetně školní mládeže. Tehdejší tisk celou věc značně kritizoval. Podle některých zdrojů se jednalo o poslední veřejnou popravu v Česku.
Tak celonárdoná veselica , hudba , tanec, klobása a nakoniec aj poprava....žo iného si zbožný národ môže želať. My nie sme ako oni , my sme horší ?