Varování vědců: Virus bude dál cirkulovat, chybí světoví vůdci i globální plán

„Neumíme se s krizemi potýkat jako svět – nemáme žádnou infrastrukturu, vedení ani zodpovědnost,“ řekla pro server CNN Andrea Taylorová, zástupkyně ředitele amerického lékařského institutu Duke Global Health Institute. „Tohle je obrovský problém. Od začátku jsme neměli žádný plán a doteď neexistuje žádný plán světového měřítka.“

To, jak rychle si společnost na koronavirus „zvykne“ a za jak dlouhou dobu přestane covid představovat smrtelné riziko pro značnou část populace, záleží podle expertů jen a pouze na nás. Vše se podle nich vztahuje k důkladným analýzám genomu, trasování kontaktů, opatřením na potlačení šíření, vývoji vakcín a v neposlední řadě také k úzké mezinárodní spolupráci.

Některé země jsou v boji s pandemií úspěšnější než jiné, abychom se ale jako jeden svět přiblížili ke konci krize, je podle mnoha odborníků naprosto zásadní přijít s globálním plánem. Ten by se měl týkat převážně sdílení informací o nákazách, vývoji vakcín a léků a jednoduše jednotného přístupu k pandemii.

„Od začátku jsme věděli, co se stane, když se vydáme tímto nacionalistickým směrem, ale stejně jsme to udělali,“ pokračovala Taylorová. „A teď musíme žít s následky.“

Covid, rakovina, astma, imunita… Může z nás technologie mRNA udělat superlidi?

Vakcína nestačí

Hlavní nástroj pro potlačení světové epidemie je podle expertů naprosto jasný – očkování. „První nástroj, který máme, je vakcína,“ řekl mikrobiolog a virolog Roberto Burioni. „Jakmile se více lidí nakazí, naočkuje a znovu nakazí, závažnost nemoci začne postupně klesat díky rostoucí imunitě. Takhle zní teorie.“

Očkování ovšem nestačí. To vidíme na velkých státech, které se navzdory vysoké proočkovanosti dále potýkají s rostoucími počty nakažených. „To, čeho bychom měli docílit, je širokosáhlá imunizace,“ vysvětlil Burioni. „Jeden z možných scénářů je ten, že pokud se nám podaří naočkovat většinu lidí, virus bude dál cirkulovat, ale nenapáchá moc škody.“

Vědci se shodují na tom, že dokud se na světě najdou místa, kde je proočkovanost nízká, riziko vzniku dalších vln nikdy zcela nezmizí. Zásobování afrických států vakcínou by se tak mělo stát hlavní prioritou velkých a bohatých států. „Nejlepší způsob, jak být sobecký, je být nesobecký,“ doplnil Burioni. „Musíme vakcíny poskytnout celému světu.“

Podle Taylorové by navíc dary v podobě očkovacích látek měla doprovázet i finanční podpora. „Musíme zajistit, aby se dávky vakcíny dostaly do těch paží,“ řekla novinářům. Ještě důležitější je podle ní ale jmenování jednotného vedení, které by rozhodovalo o dalších krocích za celý svět.

„Je to podobné jako s globálním oteplováním. Máme vůdce, kteří jsou vůdci jednotlivých národů, nemáme ale žádné opravdové světové vůdce,“ zakončila Taylorová. „Nemáme žádnou globální odpovědnost.“