Rok Chytré karantény v Česku: Trasování kontaktů se moc nedaří, eRouška nemá důvěru lidí

Autor: ČTK - 
30. dubna 2021
•
09:45

Takzvaná Chytrá karanténa, kterou naplno spustili před rokem, 1. května 2020, měla být jedním ze zásadních nástrojů státu v boji proti šíření nového typu koronaviru. Za její hlavní přínos označil vloni v březnu tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula možnost rozvolňování protikoronavirových opatření. Jednotlivé nástroje chytré karantény, jako je například aplikace eRouška, však u veřejnosti příliš důvěry nezískaly a projekt samotný nepřinesl očekávaný efekt.

Projekt chytré karantény spočívá v tom, že pokud člověk nakažený covidem-19 dá souhlas, vytvoří hygienici na základě mobilních dat od operátorů mapu jeho pohybu. Díky tomu se snadněji odhalí lidé, s nimiž se v posledních pěti dnech setkal a mohl je nakazit. Chytrá karanténa se začala testovat 30. března na jižní Moravě, v celé zemi vláda projekt naplno spustila od května.

Pomoci s trasováním měla kromě dat od mobilních operátorů i data od bank (o místě a době použití elektronických platebních prostředků), která mohou usnadnit vytváření tzv. vzpomínkové mapy. K trasování měla pomoci aplikace eRouška, která po stažení běží na pozadí chytrého telefonu. Po řadě problémů byla 18. září spuštěna její nová verze, která už nemá pomáhat s trasováním kontaktů, ale sloužit k anonymnímu varování uživatele, že se mohl setkat s nakaženým člověkem. Aplikace má být pomocným nástrojem systému chytré karantény spolu se vzpomínkovými mapami a linkou 1221.

Pandemie koronaviru pokračuje.
Koronavirus Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Zatímco na jaře loňského roku se poměrně dobře dařilo dohledávat kontakty nakažených, na podzim hygienické stanice nedokázaly kvůli vyšším počtům diagnostikovaných případů dohledávat kontakty velkého počtu nemocných. V září trasovači do 24 hodin kontaktovali 66 procent lidí, kteří se setkali s nakaženým. Podíl se zvýšil v říjnu a v listopadu s nárůstem množství trasovačů. V prosinci oslovili zhruba polovinu lidí, s nimiž se nakažení měli potkat. Naopak v lednu 2021 bylo vytrasováno více než 90 procent rizikových kontaktů.

Málo nahlášených kontaktů

Poměrně nízký je však počet kontaktů, které nakažení udávají. Podle dřívějšího vyjádření sociologa Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research je v trasování v průměru hlášeno okolo 0,8 až 1,2 kontaktů místo očekávaných tří až čtyř z anonymního dotazování.

Aplikaci eRouška má aktuálně nainstalováno asi 1,57 milionu lidí. Aplikace své uživatele upozorňuje na setkání s nakaženým člověkem, které bylo delší než 15 minut na menší vzdálenost než dva metry. Nastavení aplikace se však kvůli nakažlivější britské mutaci koronaviru bude měnit. U mutace totiž už neplatí, že rizikovým kontaktem je setkání bez roušky na vzdálenost méně než dva metry po dobu 15 minut a více.

„Začali jsme studovat praxi ze zemí jako Jižní Korea či Tchaj-wan, které pracovaly s trasováním kontaktů a testováním. U nás z toho vznikl projekt Chytrá karanténa, na té dělali také kluci z iniciativy COVID19CZ, kteří pro to vytvořili IT platformu. Bohužel, když si dnes uděláte srovnání Česka s Koreou, vidíte, že náš systém nefunguje a jejich ano,“ uvedl letos v únoru pro Lidové noviny předseda představenstva pojišťovny Direct Pavel Řehák, který v ČR pomáhal projekt Chytré karantény rozjet.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa