Petra si otevřela prodejnu kávy 3 týdny před pandemií: Po roce končím, jdu dělat do kuchyně
V pátek bude Petra Havlíčková naposledy prodávat kávu či horkou čokoládu v malé prodejně u rušné křižovatky na Šaldově náměstí v centru Liberce. Její podnikání zhatila koronavirová epidemie. Začala v nejméně vhodnou dobu, výdejní okénko Yellow Café to go otevřela s manželem zhruba před rokem, tři týdny před prvními případy koronaviru u nás. „Přemýšleli jsme, co vše se může stát, ale tohle nás nenapadlo,“ uvedla Havlíčková v rozhovoru pro ČTK.
Smysl, aby dál pokračovali, nevidí, neboť to nevypadá, že by se život měl v dohledné době navrátit do stavu před koronavirovou pandemií. „Nevím, kdo to vypustil z pusy, že svět do normálu se vrátí nejdřív v roce 2023, že to nebude letos a ani příští rok. A tak dlouho čekat nemůžeme,“ řekla.
Pro ni to byla první zkušenost s podnikáním. Pro otevření výdejního okénka se rozhodla, když s manželem řešila, co bude dělat po téměř sedmi letech na mateřské dovolené.
„A ke kávě máme pozitivní vztah. To se nám prolnulo, a tak jsme si říkali, že bychom zkusili něco takového. Ne úplně kavárnu, ale kávu s sebou,“ uvedla. Ve výdejním okénku nabízela kávu z křižanské pražírny.
Kdyby nebylo covidu...
„Věříme tomu, že projekt, který jsme si s manželem vymysleli, by měl úspěch, nebýt koronaviru. Nebyl to sice žádný projekt, na kterém by se dalo zbohatnout, ale uživit ano. Aby si to na sebe vydělalo a zůstalo něco navíc,“ dodala Havlíčková.
Místo u křižovatky nedaleko radnice, kudy denně projdou tisíce lidí, považovala pro tento typ podnikaní za vhodný.
„První týdny ukazovaly, že se to dá. Zájem mezi lidmi po takovém úvodním oťukávání stoupal. A když jsme si začali říkat, že je to dobré, že to půjde, že jsme si zákazníky našli, tak přišel loni na jaře první lockdown,“ uvedla.
Mrtvé centrum města
Centrum stotisícového města se podle ní tehdy zcela vylidnilo. „Bylo úplně prázdné, lidé měli hrozný strach. Teď to sice tak úplně neřeší, ale přesto jich je ve městě stále o hodně méně. Chybí hlavně studenti, úředníci a další, co mají možnost pracovat z domova. Dovolím si odhadnout, že v centru je o 70 procent lidí méně, než tady bylo předtím obvyklé,“ uvedla.
Na kompenzace od státu podle ní nemají nárok, neboť na výdejní okénka se žádné nařízení o uzavření nevztahovalo. „Furt jsme měli otevřeno, i když nebylo komu prodávat,“ uvedla. Kompenzace podle ní nemohou čerpat i kvůli tomu, že otevřeli teprve loni, těsně před koronavirovou epidemií. „Nemáme žádnou historii, z které bychom mohli něco doložit, a na nic nemáme nárok,“ řekla.
Velký smutek a nová práce. V kuchyni
Potěšila ji ale podpora některých zákazníků. Jeden jim dokonce nabídl i bezúročný úvěr. „To by bylo jen oddálení problému,“ míní ale. Rozhodnutí skončit bylo podle ní rychlé, pocity má rozporuplné.
„Je to velký smutek z toho, že člověk do toho dal svoji energii, samozřejmě i úspory a úvěr, protože nejsme lidi, kteří by spali na penězích,“ uvedla. Úvěr podle ní budou muset splácet dál i po uzavření výdejního okénka. Co bude dál dělat, ale už ví. „Našla jsem si zaměstnání, budu pracovat v kuchyni,“ dodala.
Pro někoho je to smůla ale to přece všichni co cinkali klíči, chtěli, aby jim do toho stát nekecal a hlavě mnoho těch poplyšákových podnikatelů, kteří hlavně ty komanče ani nezažili, nyní umí jen natahovat ruku, ale to je přece součást rizika podnikání a v tom je, bohužel, i situace proti které neexistuje žádná pojistka u žádné pojišťovny. Takže je to smutné, ale je to tak, nebo většina těch co natahují ruce a stát dej, dej, dej si myslí, že stát je bezedná studna? Stát žádné peníze nemá, má jen daně daňových poplatníků a ti když nebudou platit tak kde nic není tak ....A nakonec to stejně skončí, že stát natiskne papírky a ty nebudou mít žádnou cenu a chleba bude stát tisícovku. Svět už toto zažil, tak by si to měli všichni uvědomit!!!!!