Není vlna jako vlna: Třetí řádí v Japonsku a Koreji, Singapur jich zvládl pět
Zatímco Evropa se po bolestivém krocení podzimního náporu koronaviru obává třetí vlny spojené s vánočními svátky, v Japonsku už udeřila. Další země v regionu mají třetí vlnu za sebou, Singapur dokonce i pátou. Tak dramatická situace jako v Evropě však od wuchanského začátku pandemie ve východní Asii nikdy nebyla.
Třetí vlna udeřila v Japonsku, rekordní počet pacientů bojuje v nemocnicích s vážnými příznaky covid-19; náporu ve špitálech půjdou pomoci vojenští zdravotníci, píše The Guardian.
Sobota byla pro Japonsko nejčernějším dnem celé epidemie, přibylo 3030 nových případů. Za celou dobu pandemie to dělá 177 287 pozitivních a 2562 mrtvých.
Roušky i rozestupy
To je v absolutních číslech dvakrát méně nově nakažených než za stejný den v Česku, v nejhorších dnech přibývalo v tuzemsku i pětkrát víc pozitivně testovaných než nyní v Japonsku. To má přitom skoro dvanáctkrát víc obyvatel (o vyšším průměrném věku nemluvě).
Proto se Japonsko nemuselo uchylovat k lockdownům, ostatně na to vláda ani nemá pravomoc, může jen žádat. Jenže jak ukazuje mírnější dopad pandemie, Japonci se chovají zodpovědně. Roušky, ruce, rozestupy… opatření se dodržují.
V poslední době může epidemii zhoršovat chladné počasí. Vliv na samotný virus je nejasný, ale předpokládá se, že v teplých časech se lidé spíše budou setkávat venku, zatímco teď uvnitř, kde snáz dojde k infekci. Projevilo se to třeba v nejchladnějším japonském městě Asahikawa, 140 km severně od Sappora. Z města s 350 tisíci obyvateli je každá šestá oběť koronaviru na pětimilionovém ostrově Hokkaidó.
Silná ohniska epidemie jsou tam ve dvou nemocnicích a jednom pečovatelském domě. Zdravotnictví je tam podle dr. Jasutaky Kakinokiho „na pokraji kolapsu“, mnohdy špitály přijímají jen ty nejtěžší případy. Posílit personál vyrazili vojenští zdravotníci.
Zatímco Tokio a další velkoměsta ostrova Honšú byly více postiženy druhou vlnou v létě a doteď jsou opatrná, severnější Hokkaidó vyvázlo v létě lehce – což tam zase urychlilo nynější třetí vlnu, píše agentura Reuters.
Necestovat na svátky
Velkou kontroverzí japonské třetí vlny je turistika. V rámci kampaně Go To Travel vláda až z poloviny dotuje ubytování, jízdenky a stravování cestovatelům po celém Japonsku, aby zmírnila ekonomický dopad na turistický ruch. Velkoměsta Sapporo a Ósaka se z kampaně stáhly, teď vláda čelí hlasům, že by mělo přibýt výjimek víc. Přinejmenším Tokio už dosáhlo nejvyššího, třetího stupně vážnosti. Premiér Jošihide Suga však zatím nehodlá kampaň kompletně zastavit, uvádí Japan Times.
„Stavu nouze se musíme za každou cenu vyhnout,“ apeloval v pátek ministr hospodářství Jasutoši Nišimura, aktuálně odpovědný i za zvládání koronaviru. „Pokud statistiky nových případů porostou, hospodářský dopad se zhorší a budou nutná přísnější opatření.“
Hlasy z cestovního ruchu tvrdí, že dotační program pandemii nezhoršuje. Dokazuje se to těžko. Studie japonských epidemiologů odhaduje spíše mírný nárůst. Zakládá se na online průzkumu mezi 25 000 lidmi z konce léta. Z lidí, kteří využili program Go To Travel, se 4,8 % přiznalo, že pak měli příznaky naznačující covid-19 (horečku, bolest v krku či hlavy, kašel, poruchy chuti a čichu). Stejné problémy měla 3,7 procenta těch, kteří v rámci kampaně necestovali, tedy o čtvrtinu méně. Je už mimo možnosti studie zkoumat, zda se dotyční koronavirem nakazili a hlavně zda ho pak rozšířili v navštívených místech.
Obavy jsou teď hlavně z blížících se novoročních svátků, kdy Japonci cestují meziměsto za svými příbuznými. „Rád bych, aby si lidé plánující takové cesty ještě jednou rozmysleli, zda je musí podniknout právě nyní,“ řekl podle agentury Kjódó Tošio Nakagawa, šéf Japonského svazu lékařů.
Třetí vlnu hlásí od poloviny listopadu i Jižní Korea (51,7 milionu obyvatel), kde v únoru covid-19 řádil docela rychle. Země se však po zkušenostech se SARS-CoV-1 na příbuzný virus uměla promptně a důrazně zareagovat, rychle platila za příklad úspěšného trasování a masivního testování a nemusela se uchýlit k lockdownům. Ani teď, kdy v sobotu pozorovali nejvyšší přírůstek vůbec, 1030 pozitivně testovaných. Podniky i školy fungují s částečnou kapacitou. „Je to vskutku nouzová situace,“ konstatoval prezident Mun Če-in a nařídil mobilizaci policie, armády i doktorů veřejného zdravotnictví. „Chystáme významně rozšířit testování,“ dodal s tím, že to patrně bude znamenat i víc pozitivních případů – ale též lepší prevenci šíření.
Epidemie se koncentruje v hlavním městě Soulu a okolí, je tam skoro tři čtvrtě všech případů – ale také polovina jihokorejské populace, píše agentura Reuters.
Ze Severní Koreje chodí zprávy jen kusé, komunistická diktatura uvádí, že žádný případ ještě nezaznamenala. Informovala však o údajně preventivním lockdownu města Kesong i dalších rázných opatřeních, proti kterým si v režimu Kim Čong-una těžko někdo bude stěžovat.
Čína je v klidu
Razantní opatření a poslušnost občanů zafungovaly i v Číně. Hlavně v epicentru Wu-chan a provincii Chu-pej lidé nechodili ani do práce a policisté kontrolovali těch pár osob na ulicích, zda skutečně míří jen do nejbližšího obchodu. Začátek pandemie tam byl dramatický, ale z grafu je jasně vidět, že nic jako druhá vlna nenastalo. Každé ohnisko se celkem rychle dařilo podchytit, trasovaly se kontakty atd. Od března tak jen v několika málo dnech přesáhl přírůstek případů stovku, přes dvacet to naposledy bylo 25. listopadu. Celkem tak Čína oznámila 86 725 případů a 4634 mrtvých.
Zvláštní případ je Hongkong, kde na rozloze 2 755 km2 (o něco menší než Liberecký kraj) žije na 7,5 milionu lidí. Přes ohromnou hustotu tam koronavirus příliš neřádil, ač bývalá britská kolonie patří (v extra režimu) k Číně, odkud se patrně SARS-CoV-2 do světa rozšířil.
První vlnu v Hong Kongu skoro nepocítili, za první tři měsíce roku 2020 napočítali 845 nakažených a čtyři mrtvé. Druhá, opět slabá vlna přišla koncem jara, kdy se vracelo množství studentů z ciziny. O poznání silnější se pak vzedmula v červenci, kdy mívali denně přes sto případů. Od konce listopadu teď zuří vlna čtvrtá a nejtěžší, stále však v porovnání s Wu-chanem či nynější Evropou a USA dost slabá. Do soboty Hongkong za celou dobu napočítal 7 446 pozitivních a 115 mrtvých, dalších 44 pacientů je v kritickém stavu.
Hongkong patří mezi společnosti, které si navykly nosit roušky i v chřipkové sezoně. Naučila je to zejména pandemie SARS roku 2003, kdy SARS-CoV-1 zabíjel každého devátého nakaženého. I za třetí vlnu spíš než komunitní přenos doma mohli cestovatelé a lidé pracující různě po světě.
Opatrný Tchaj-wan
Přísný režim, zkušenosti z jiných epidemií a respekt k pravidlům zafungoval i na Tchaj-wanu, třebaže má čilý obchodní styk s Čínou včetně Wu-chanu, odkud už 21. ledna přivezla první nákazu tchajwanská učitelka. Na ostrovním státě s 23 miliony obyvatel nemá význam hovořit o vlnách ani vlnkách, nejvyšší denní přírůstek byl 27 pozitivních. Zaznamenali jen sedm úmrtí, to poslední v květnu.
Jen o málo horší to bylo v městském státě Singapur (5,7 milionu obyvatel) v jihovýchodní Asii, kde napočítali už pět vln. Zdaleka nejhorší byla ta čtvrtá v polovině dubna, kdy se virus rychle šířil na ubytovnách zahraničních pracovníků. Rekordní přírůstek byl 20. dubna, a to 1426 pozitivních testů. V těchto dnech přibývají pozitivně testovaní po jednotkách, celková statistika je ke 13. prosinci 58 313 nakažených a 29 mrtvých.
Světová zdravotnická organizace (WHO) koncem listopadu varovala před třetí vlnou evropské vlády. „V letních měsících nezvládly vybudovat nutnou infrastrukturu, jakmile zkrotily první vlnu,“ cituje The Guardian zvláštního vyslance WHO Davida Nabarroa. „Teď máme druhou vlnu, a když potřebné kapacity nevybudují, začátkem příštího roku tu máme třetí. Evropská reakce byla neúplná. Musíte počkat, dokud čísla nových případů nejsou nízká a nedrží se nízko.“
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.