7°C
VIDEO: Otevřená zpověď taxikáře Roberta: „Prosil jsem, aby mě odpojili,“
Ještě v březnu bojoval nakažený taxikář Robert (53) ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze o život. Jenže díky včasnému zásahu lékařů a podání amerického léku Remdesivir utekl doslova hrobníkovi z lopaty. Nyní již bez ventilátoru a trubiček promluvil o tom, jak chtěl umřít, jak našel vůli žít a co ho v noci na JIPce rozesmálo.
V půli dubna děkoval Robert zdravotníkům z Všeobecné fakultní nemocnice poprvé. Tehdy byl ještě připojený k přístrojům a nemohl téměř mluvit. Nyní již s úsměvem odpovídal na dotazy a popsal svoji největší životní bitvu, kterou v jednu chvíli dokonce vzdal.
O koronaviru nyní říká, že to rozhodně není jako obyčejná chřipka, a popisuje nejtěžší chvíle, které zažil: „Když jsem byl v Krči, nemohl jsem dýchat. Nezvedl jsem konev, abych si nalil vodu. Měl jsem hroznou žízeň. Špatně se mi dýchalo. Zkoušeli pořád nějaké masky a náhubky. Nevím, jak se to všechno jmenuje. Pořád se mi špatně dýchalo. Prosil jsem je, aby mě odpojili, že to nezvládnu. Že to nedám. Nevím, kde se to ve mně vzalo,“ vzpomínal na nejtěžší chvíle v rozhovoru pro Všeobecnou fakultní nemocnici.
Nemusíte se už probudit
Moc mu ani nepřidávalo, že vedle něj leželi další lidé nakažení koronavirem: „Vedle vás umírá člověk, přijdou tam za ním děti, brečí a prosí, aby bojoval. To mě psychicky zničilo,“ prozrazuje v slzách. Došlo to tak daleko, že chtěl umřít: „Tak jsem je aspoň prosil, aby mě dali do umělého spánku. Někdo mi tehdy řekl, že bych se už nemusel taky probudit. Odpověděl jsem, že to už je jedno.“
Tanec a smích na JIPce
Přesto našel sílu bojovat. Viděl, jak o něj v nemocnici pečují ostatní, a když oni chtěji, aby žil, bude chtít i on. 24. března mu byl poprvé podán lék Remdesivir a Robertův stav se začal postupně zlepšovat. Až mu dokonce vyndali trubičku z krku: „Nemohl jsem mluvit, protože jsem měl v krku trubičku, ale když mi ji vytáhli, tak jsem trochu mluvil jako kačer. Ale i za to jsem byl šťastný,“ prozradil už s velkým úsměvem. „To byl první moment, kdy jsem si řekl, že to bude dobrý,“ dodává s drobným úsměvem.
Poté mohl čůrat do bažanta či chodit na mísu, a to mu dávalo další a další sílu. Radost mu ale dělal i personál, který o něj pečoval. „Když jsem ležel na JIPce, tak tam bylo hodně mladých sestřiček a mediků. Pouštěli si tam večer písničky a tancovali. Vždycky jsem se tomu smál a sledoval jsem to,“ říká se smíchem.
Prostě žít
Tato zkušenost Robertovi kompletně změnila život a uvědomil si důležité věci: „Nemá cenu se honit za nějakým materialismem. Jsou hrozně důležité věci jako rodina, láska k bližnímu a radovat se ze života. Úplné maličkosti, třeba procházka po lese. Prostě žít,“ říká se slzami taxikář, který už nebude taxikář.
V rozhovoru totiž prozradil, že se do této práce již nikdy nevrátí: „Pracoval jsem jenom v noci a kolikrát mi šlo i o život. Tohle jsem nečekal, že se můžu nakazit něčím tak hrozným. A že mě to může připravit i o život. Takže tuhle práci už nechci nikdy dělat,“ říká rozhodně Robert. Jestli se vrátí domů, to se uvidí v pondělí, kdy bude znát výsledky testů na koronavirus.
Obejmu ženu
„Záleží, jestli budu mít dnešní stěry negativní, nebo pozitivní. Jestli budou negativní, tak to bude už podruhý. A když budou negativní podruhý, tak to znamená, že budu bez koronaviru a můžu jít domů, obejmout ženu, obejmout dceru. Jestli budu pozitivní, tak bych musel být doma v karanténě a žádně objímání nebude,“ směje se Robert.
Taxikář Robert v rozhovoru pro VFN Praha popsal nejtěžší chvíle při boji s koronavirem, na co se nyní těší, a proč už nebude dále taxikářem:
Taxikář, jak se Robertovi přezdívalo, byl nejprve přijat 10. března v Thomayerově nemocnici s podezřením na zápal plic. Po zjištění výskytu koronaviru covid-19 a zhoršení stavu, byl převezený v umělém spánku do Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí. Na JIPce čekal, napojený na mimotělní oběh a ventilátor, až přijede experimentální americký lék Remdesivir společnosti Gilead. Lékaři mu podali první dávku 24. března a jeho stav se začal postupně zlepšovat. 14. dubna pak poprvé obletělo Českem video, v němž děkoval svým „andělům“, kteří mu v nemocnici zachránili život.
To byl dobrý for od doktorky, že testy na covid udělala, až když taxikář nebyl při vědomí a selhal mu oběh, to jí konečně docvaklo, na co umírá a diagnozu by už neututlala.