Pondělí 22. července 2024
Svátek slaví Magdaléna, zítra Libor
Polojasno 30°C

Profesor Pirk porazil covid-19 a vrátil se k transplantacím: Koronavirus jsme přecenili, říká

Autor: Barbora Veverková - 
19. dubna 2020
05:00

Byl jedním z prvních, kdo koronavirus označil za chřipku a řekl, že by se mělo lidstvo promořit. Za svým názorem si uznávaný kardiochirurg, profesor Jan Pirk (71), stojí i poté, co nemoc po návratu z Rakouska prodělal. „Jsem důkazem, že důchodci nejsou nejohroženější skupinou,“ tvrdí.

Celý život běháte, jezdíte na kole. Myslíte si, že právě díky fyzické zdatnosti jste měl pouze slabý průběh koronaviru?

„Na tom kongresu v Rakousku jsem byl s rodinou a tuto čínskou chřipku jsme prodělali všichni. Ovšem nevím, zda je fyzička důvodem slabého průběhu, protože syn, který je samozřejmě na tom fyzicky mnohem lépe, maraton má za 2:56, měl těžší průběh než já. Myslím si, že v tom může hrát roli řada faktorů, třeba i to, že jsem očkovaný proti chřipce. Ale kdybych byl obézní a měl plíce prokouřené, určitě bych stonal hůř.“

A prodělali jste skutečně koronavirus?

„Ano, protože nejenže jsme měli klinické příznaky, které jsou typické pro toto onemocnění, někteří členové rodiny ztratili chuť a čich, ale nechali jsme si také nabrat krev. Nyní máme krásně protilátky.“

Byl jste jeden z prvních, kdo řekl, že by se lidé měli promořit, aby právě tyto protilátky získali. Stojíte si za tím názorem?

„Ano. Ono by ale bylo dobré říci, že jsem slovo promořit použil proto, že jsem nebyl vůbec připraven na to, že se mě na tuto problematiku budou ptát. Ale než říct slovo promořit, je mnohem lepší použít formulaci udělat plošnou imunizaci. Je to úplně totéž, ale zní to lépe a je to jediná možnost. Imunizaci můžeme získat dvěma způsoby.“

Jakými?

„Buď je vyvinuta očkovací látka, nebo to onemocnění proděláme. A tím, nevíme sice do jaké míry, získáme imunitu. Lidé si asi mysleli, že když se řekne promořit, tak budou vystaveni nějakým experimentům, kdy do nich bude někdo něco naočkovávat.“

Největší strach teď asi mají lidé spadající do kritické skupiny, jako třeba ti nad 65 let nebo nemocní.

„Já si pořád myslím, že ta kritická skupina je mnohem menší, než se uvádělo původně. Kalendářní věk nedefinuje tu rozhodující kritickou skupinu, což vidíte třeba na mně. Rozhodující je tzv. biologický věk (laicky řečeno, v jaké je člověk kondici). Velice ohrožení jsou tedy kuřáci, obézní, diabetici, lidé s plicním onemocněním a ti, kteří mají sníženou imunitu. A tato skupina je mnohem a mnohem menší než senioři. Tito lidé by se skutečně měli přísně chránit, protože u nich by onemocnění mohlo probíhat závažně. Ale třeba malé děti to prodělají zcela bez příznaků. Proto říkám, že ta čísla, která dostáváme z celého světa, jsou typickou ukázkou statistiky. Je to přesný součet nepřesných údajů.“

Jak to myslíte?

„Nikdo na světě neví, kolik lidí to už prodělalo. A budeme asi hodně překvapeni, až se tady v Česku udělá studie, kterou plánuje pan profesor Prymula. A abych to dokončil. Když u zdravé populace dojde k plošné imunizaci, pak už není, kdo by tu rizikovou skupinu nakazil. Nebo se do té doby vyvine očkovací látka a riziková skupina se proočkuje. Bude to jako se spalničkami. Ale vidíte, přestalo se očkovat a už je zase epidemie spalniček.“

Soudím, že jste zastáncem očkování u malých dětí?

„Ano, já osobně považuji to hnutí proti očkování za velice nerozumné. Třeba spalničky mohou být v dospělosti zejména pro muže velmi nebezpečné. Dokonce bych to řekl takto: Očkování proti spalničkám je ze zákona, a když někdo zákon poruší a dotyčný tou nemocí onemocní, tak by rodina léčení měla zaplatit. Teď doufám, že tato situace s koronavirem bude mít kladný vliv na to, že se více lidí nechá očkovat proti chřipce.“

Když už mluvíte o chřipce. Koronavirus jste za chřipku označil. Stále si to myslíte?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Video se připravuje ...
Další videa