Komentář: Slovensko se hroutí jako balkánské domino. Ficova éra končí
Jak poznáte banánovou republiku? Třeba podle toho, když vražda jednoho novináře a jeho snoubenky položí vládu, do ulic nažene desítky tisíc lidí a i přeplacené bruselské europoslance vyžene do foie gras a přiměje k práci. Ano, tohle všechno na Slovensku během pár dnů způsobilo brutální zabití investigativního novináře Jána Kuciaka. Ze sousední země je rázem Kongo, jen s eurem a Tatrami.
Právě Kuciakova smrt totiž ukázala, že se Slovensko dodnes nezbavilo institucionalizovaného gangsterismu expremiéra Vladimíra Mečiara. Populista Robert Fico, poslední slovenský premiér a šéf strany Smer, měl jen štěstí, že si zemi koupil vysokým ekonomickým růstem. Bratislava je tak dnes bohatší než Praha a v tamním Volkswagenu dělníci berou 50 000 korun, což nemají ani v Mladé Boleslavi. Jinak ale Slovensko držel na Východě i Fico, jeden z cyničtějších technologů moci.
Ale popořadě. Záhy po Kuciakově vraždě se Fico v televizi objevil s milionem eur slíbeným za stopy vědoucím k objasnění Kuciakovy vraždy. Premiér při tom sice na sobě neměl proužkovaný oblek ani nekouřil doutník, i tak ale celá jeho PR akce působila jak z Kolumbie za Pabla Escobara. Fico zkoušel vypadat odhodlaně, ani milion eur mu ale nezaplatil, aby se celá jeho šaráda nezačala okamžitě hroutit.
Jako první se poroučela Ficova hlavní poradkyně Mária Trošková, jíž nejvíc proslavily nahé fotky v časopisu a lyrické hlášky, že není žádná holka na jednu noc. Právě ona totiž před Ficem dělala i pro italského podnikatele Antonia Vadalu, jehož slovenská policie zatkla v souvislosti s Kuciakovou vraždou. Italové už v roce 2013 Slovensko varovali, že má Vadala kontakty s bossy mafie. Fico na to zareagoval tím, že z Troškové udělal svou hlavní poradkyni.
Ano, může být stokrát nevinná, ve vyspělé demokracii by se ale s tímto životopisem hlavní poradkyní premiéra nikdy nestala, existují totiž i určitá nepsaná pravidla. Něco takového se děje jen Balkáně a v Rusku, neznáme to ani od nás. Po Troškové vidíme už jen politické domino: záhy padl ministr kultury, po něm i ministr vnitra a teď i sám velký Fico, když podal demisi. Otázka je, co to pro Slovensko znamená.
Slovenský prezident Andrej Kiska demisi přijal a sestavením nové vlády pověřil Ficova věrného vicepremiéra Petera Pellegriniho ze stejné strany. Jenže nejmenší vládní strana Most-Híd, stejně jako lidé v ulicích, požaduje předčasné volby. A někteří europoslanci pro změnu chtějí nezávislé zahraniční vyšetření Kuciakovy vraždy, protože dosavadní práce slovenské policie vzbuzuje spíš sicilské konotace.
Fico je samozřejmě proti předčasným volbám, mohly by ukončit celou jeho éru. Ta nejspíš končí tak jako tak. Dosavadní dění po Kuciakově vraždě totiž ukazuje, že Fica máloco děsí jako on sám, když i jeho nejvěrnější padají, jako když do nich cvrknete. Což je ironie: Fico se pořád vychloubal, že nedopadne jako Mečiar, a nakonec ale možná dopadne ještě hůř. Možná si na odchod na rozdíl od velkého „Vlada“ ani nezazpívá.
Kto druhému jamu kope, sám do nej padá ...