Právník migrantů tepe Trumpa za „šílený přístup“. Pustil se i do EU

Co se stalo v USA, že už dnes není zemí zaslíbenou pro migranty. Je to po výměně prezidentů, nebo ta doba nazrávala už i dřív?

Myslím, že to velmi souvisí s životní úrovní americké střední třídy. Tím, že klesla životní úroveň Američanů, tak stali víc nenávistnými a začali hledat někoho, koho by obvinili. A tak začali velmi silné nálady proti migrantům, čehož se chytil Donald Trump a takto vznikla velmi silná protimigrační rétorika protimigrační zákony.

Mám pocit, že Američané nerozlišují o jakého migranta, z jaké části jde. Je to tak?

Ano, je to přesně tak, je to úplně šílené. Oni si dali prioritu, že deportují každého, o kom zjistí, že je na území USA nelegálně. Za Baracka Obamy to bylo tak, že zjišťovali, kdo je prioritou na deportaci. Byli to především zločinci. Dnes je prioritou na deportaci každý.

Takže Donald Trump chce úplně zrušil úplně azylový systém?

Úplně ne. Zrušil asi polovinu azylů. Za vlády Baracka Obamy to bylo tak, že jste měl zažádat o právo o azyl buď na území USA, nebo jejich území, například v Praze na ambasádě. Dnes tyto azyly mimo USA neexistují a azyl můžete získat jen na území Spojených států.

A je tedy i složitější mechanismus, jak azyl získat, popřípadě jak žadatele a celou jeho rodinu prověřují?

Ano. Tento systém je dnes nastavený extrémně proti-azylově a proti-imigračně. Stalo se to, že nový ministr spravedlnosti zrušil řadu kategorií azylů, takže ten systém byl absolutně zdecimovaný a zůstaly jen útržky toho původního systému, je o mnoho těžší získat azyl a získat díky tomu legální status v USA.

Co se tedy vše prověřuje?

U žadatelů se zjišťuje především jejich identita, z jaké země jsou, kolik mají roků a nejdůležitější částí je jejich trestná minulost. Zjišťuje se, jaké trestné činy spáchali a kolik takových trestných činů, které znemožňují získat azyl na území USA, mají.

Má to co dělat s útoky z 11. září 2001, nebo v jakém momentu začali být Američané takto opatrní?

Myslím, že to má přesně tu souvislost s jedenáctým zářím, kdy přišli první větší teroristické útoky a na to se nabalovala protiimigrační politika a vláda Spojených států se snaží najít všemožné způsoby, aby co nejvíc zdecimovala legální imigraci do USA.

Na Mexiko se žene extrémně nebezpečný hurikán Willa. Přinese vichr, lijáky a obří vlny

Když já jako Čech budu žádat o azyl ve Spojených státech…je to vůbec reálné?

Občané členských států Evropské unie mají mizivou šanci na získání azylu v rámci USA. Platí tu totiž princip, podle kterého můžete získat azyl, pokud nemáte právo na ochranu jiné země a občané České republiky mají vlastně právo žít kdekoliv v rámci EU, a dokonce i ve Švýcarsku a na Islandu. Takže ta šance na získání azylu v USA jsou mizivé.

V USA probíhaly už po nástupu Donalda Trumpa deportace migrantů? Jak ten proces vypadal a už se zastavil, nebo je to stále aktuální problém?

Ten proces pokračuje. Je mnohonásobně větší – například v Miami, kde působím, najalo americké ministerstvo spravedlnosti asi pětkrát víc imigračních soudců, takže zvýšili kapacitu deportačních soudů, najali víc prokurátorů a zvětšili kapacitu věznic. Jedna věznice, kam chodím, měla kapacitu několika tisíc vězňů, teď má kapacitu 20 tisíc lidí, kteří se tam vejdou. Snaží se zadržet každého, o kom vědí, že je tam nelegálně a snaží se ho co nejrychleji deportovat.

Co to tedy znamená, že je v USA někdo nelegálně?

To je osoba, která buď nelegálně vstoupila bez platného víza, nebo bez platného dokladu, nebo osoba, která vstoupila nelegálně, a vypršelo jí vízum, nebo porušila jeho podmínky. Občané Česka a Slovenska dnes například cestují na ESTU (systém nahrazující vízum – pozn. redakce), což je vlastně bezvízový styk, ale mnozí na něj pracují. Což je absolutně zakázané. Čili – i když mají platnou ESTU, jsou v USA nelegálně, protože tam nelegálně pracují.

A ten jediný trest, který je v tomto případě, kdy pracují na ESTU, čeká je jen vyhoštění, nebo je čeká ještě něco dalšího?

Pokud jen pracují, tak je čeká vyhoštění, v rámci kterého jsou zadržení, musí zaplatit kauci, která může být i několik desítek tisíc a následně jsou deportovaní do České nebo Slovenské republiky a mají zákaz vstupu na několik let.

Pokud v rámci nelegálního zaměstnání vykonali ještě práci s nějakým dalším podvodem, například na falešné rodné číslo, nebo falšování dokladů, tak tam mohou vzniknout ještě další navazující trestné činy.

Na německém nádraží útočil uprchlík. Syřan žádal o azyl nejdřív v Česku

Vraťme se ještě k deportacím migrantů. Museli ti lidé opravdu odejít, anebo se pro část z nich našel nějaký program, aby v USA mohli zůstat?

To je vlastně úloha advokátů, jako jsem já. Každý z advokátů se snaží aplikovat různé amnestie. Těch základních je pět nebo šest. Pokud máte štěstí, tak se do některé z nich kvalifikujete. Pokud ne, tak neexistuje žádný způsob legalizace vašeho pobytu a musíte být deportovaný. Většinou z hlediska těch amnestií jde o manželství s americkým občanem, o politický azyl, nebo o takzvanou desetiroční amnestii – tedy že žijete v USA víc než 10 let a mate tam americké dítě. Pokud ale nesplníte žádnou z těchto základních podmínek, tak jste většinou deportovaný a ta deportace probíhá dost nepříjemně.

Jak to tedy probíhá a kam jsou ti lidé deportovaní?

To je mnohdy problém. Česká republiky a Slovensko mají například velmi složité letecké spojení s USA. Podle amerických zákonů musí být občan, který je nelegálně v USA deportovaný přímo do země, kde má občanství. Měl by to být tedy přímý let, kdy imigrační úřad odevzdá deportovaného občana přímo naší policii – ta si ho spoutaného přebere a klasickou komerční linkou – po té co si ho policie přebere, může mu sundat pouta – u nás ho pak může propustit. Ten kdo je deportovaný navíc nemá nárok zbavit se svého majetku. Často je dotyčný deportovaný jen v tom oblečení, ve kterém byl zadržený – ať už spáchal nějaký trestný čin, nebo ho politice chytila někde v bytě.

Bojují Spojené státy s něčím podobným, jako bojuje Evropská unie – tedy s nelegálními migranty ze zemí zasažených nějakými konflikty – například Afghánistán, Sýrie atd. – anebo je to jen problém tady v Evropě?

U nás je jen mizivé procento lidí žádajících o azyl ze zemí jako je Sýrie, nebo Afghánistán. Což je obrovská nevýhoda evropské unie, která má přírodní hranice. U nás je 99% žadatelů o azyl z Mexika, Guatemaly, nebo Hondurasu a Salvadoru, kde je občanská válka. Takže všichni žadatelé o azyl jsou ze střední Ameriky, potom tu máme minimálně 3 až 5% Evropanů, ale máme minimální procento žadatelů z Afghánistánu a Sýrie, protože se k nám nemají jak dostat.

Jaký je rozdíl mezi tím, získat azyl v USA a získat ho v Evropě?

V rámci USA máte jasně dané pravidla, je to velmi přehledný systém, který funguje desítky roků. Takže jako azylant víte, jaké typy důkazů máte doložit a pokud o ten azyl požádáte a pokud ho získáte, tak za rok máte americký trvalý pobyt – tedy zelenou kartu a za dalších pět roků jste americký občan.

V rámci Evropské unie je to komplikovanější, protože azylový systém. 28 členských států – každý z nich má vlastní azylový úřad – ten proces je velmi nepřehledný. Samotná Evropská unie porušuje vlastní nařízení, která tu fungují pro azyl. Takže je to velmi zmatené a nikdo pomalu ani netuší jak správně žádat.

Problém Evropské unie je ten, že tento systém v podstatě teprve vzniká. Vzniká velmi pomalu a nepřizpůsobuje se rychlosti ilegální imigrace. Pokud někdo azyl nezíská, tak tu ilegální zůstává a Evropská unie nemá systém deportace neúspěšných žadatelů. Tito lidé se vlastně ztrácejí v systému.