Expertka vyvrací mýty o nové vyhlášce ve školních jídelnách: Co skutečně přistane dětem na talířích?
Nový školní rok s sebou přinesl revoluci ve školních jídelnách. Jaké obědy přistanou na stolech našim dětem? Platí stejná pravidla pro všechny? Bude více, nebo méně masa? Jak se změní ceny ve školních jídelnách? A myslí nová vyhláška ministerstev školství a zdravotnictví také na děti s různými alergiemi a intolerancemi? Nejen na to v Epicentru odpovídala koordinátorka projektu Zdravá školní jídelna a odbornice Státního zdravotního ústavu Alexandra Košťálová.
Ideální školní jídelna? Podle Alexandry Košťálové nic nereálného. Obědy ve škole by děti měly především bavit, stejně tak by měli být přivětiví kuchařky a kuchaři. Důkazem spokojenosti strávníků a odměnou personálu jsou pak podle Košťálové především prázdné, vyjedené talíře.
„To by pro ně mělo být zadostiučinění, že něco uvaří, ty děti to ocení, snědí a ještě s tím vědomím, že dělají hodně velkou věc pro jejich zdraví, takže za mě by to vlastně mělo být takové souznění,“ uvedla expertka s tím, že by mělo být i porozumění u pedagogického personálu.
„Protože přes jídlo se dá naučit neuvěřitelné množství věcí, takže v ideálním případě by to takto krásně mohlo fungovat,“ dodala Košťálová.
Změny? Ano, ale pomalu
S příchodem nového školního roku ale děti prý velký rozdíl v jídelnách na první pohled neuvidí. To prý ani nikdo nechce. Nejde totiž s novou vyhláškou tak úplně o změnu skladby jídelníčku, jako spíše o její zdravější podobu.
„Děti nemají rády změny, děti jsou opravdu hodně rigidní v tom, když se jim něco líbí či nelíbí. Takže my celkově i v rámci projektu Zdravá školní jídelna a i teď v rámci metodické podpory celé té nové vyhlášky budeme školní jídelny vést k postupným změnám. Aby si i personál zvykl, ale aby to zase pro děti nebyla tak obrovská novinka,“ uvedla Košťálová v Epicentru.
S novou vyhláškou o školních jídelnách, která vstoupila v platnost už 1. září, začne během roku ve školách hned několik změn. Mezi ty hlavní a nejvíc diskutované patří například regulace slazených nápojů. Další věc, která je prý už nyní v současných školních jídelnách překonána, je příprava pokrmů z dehydratovaných směsí.
„To znamená, že z těch instantních bujónů, vývarů, omáček v prášku, tak toto nebude možné. Budeme vlastně podporovat to, aby se vařilo ze základu tak, jak se prostě vařit strava pro děti má,“ vysvětlila expertka s tím, že hlavně bude kladen obrovský důraz na nutriční kvalitu potravin a pestrost jídelníčku.
„Aby každý den byla ta strava mírně jiná. Bude červené maso, bude bílé maso, jednou za 14 dní by měla být ryba, potom určitě budou sladké pokrmy. Hlavní chody budou i bezmasé pokrmy a i u těch svačinek je tam vlastně určitá pestrost nebo spíše regulace, aby každý den nebyla sladká svačinka v mateřských školách,“ vysvětlila expertka.
Méně masa?
Vyhláška se také zaměřuje na přesnou gramáž masa na talířích. Alexandra Košťálová v Epicentru jednoznačně vyvrátila mýtus, že by děti měly dostávat v jídelnách méně masa. Stejně tak i to, že by měly zmizet brambory a ani se nekoná prý závratný nástup luštěnin.
„U masa je to malinko problematičtější to vysvětlit, protože stará vyhláška neukládala, jakým způsobem se to má vypočítávat. Vypočítávalo se to z hrubé hmotnosti, takže pokud ta školní jídelna použila třeba kuřecí stehna, tak se do masa započítávala i ta kost. Stejně tak u ovoce, zeleniny. Tam se zase započítávaly pecky, slupky,“ uvedla expertka a dál vysvětluje, že právě tento fakt chtěli ve vyhlášce narovnat a uvádět výdej masa v čisté gramáži.
„Porovnávat spotřebu masa před a po, je strašně složité, takže teď máme jeden den bílé maso, jeden den červené maso a jeden den může být ryba nebo bílé maso,“ popsala praxi Koštálová s tím, že nyní to tedy může nově vycházet v jídelnách tak, že mohou být tři dny masité a dva bez masa. Zatímco do teď bylo maso každý den a naoko to mohlo vypadat, že je ho tedy více. „Tím, že to bylo častěji, tak vlastně na tom talíři byla menší porce,“ vysvětlila Košťálová a uvedla, že odmítá i spekulace o tom, že by ze školních jídelen mizely bílkoviny a další důležité potraviny.
Do jídelny s vlastním obědem
Zatímco jídelny mohou v tomto roce vyhlášku začít využívat dobrovolně, jeden bod začal s příchodem 1. září platit pro všechny školy bez rozdílů. Děti, které si do školy nosí své jídlo v krabičkách, už nebudou izolovány od ostatních a oběd si mohou sníst ve školních jídelnách společně se svými spolužáky.
„My jsme se setkávali třeba i s tím, že bylo na školní jídelně, na dveřích vyvěšeno, že nepřihlášený strávník nesmí vstupovat do školní jídelny, tudíž ty děti, které z jakýchkoliv důvodů nemohly konzumovat školní oběd, jedly v šatně nebo ve třídě, prostě izolované od svých spolužáků,“ popsala dosavadní praxi Alexandra Košťálová.
Některé jídelny už ale v minulosti občas povolovaly, aby si děti mohly přinést do školy jídlo v případě, že musí dodržovat nějakou dietu. „Takže vlastně ta donáška krabiček byla už tehdy možná a teď je to malinko navýšeno o to, že se nejedná jenom o to dietní stravování, ale i z toho hlediska lidsko-právního,“ uzavřela Košťálová v Epicentru.
A kde se ty bílkoviny vezmou, když nebude maso???
(Luštěniny děti moc nejí, ve školní jídelně ani ty, které doma ano).
Naroste také lednici pro krabičkáře - co asi dítě bude jíst, jestli do 13.30 by mělo jídlo v teple třídy? Leda se otráví. Možnost uložit si jídlo v chladničce je nezbytná!
Na spotřební koš vám kašleme, výsledkem je, že dítě z volby čocka nebo ryba nejí N v, nemá teplý oběd. To už je lepší kuřecí plátek stokrát jinak, ale dite ho sni a ma reply oběd, což je pro dost dětí prostě přijatelnější. Absolutně nechápu, proč jsou všechna jídla ve většině školních jídelen tak hnusná, když vaří na místě. Jist se to fakt nedá. Výrazně lépe s podobným rozpočtem se uvaří v polní kuchyni na táboře. Tohle vůbec nechápu.