Vrátí se povinná vojna v Česku? Generál Mičánek pro Blesk: Klíčová je branná výchova dětí
Vláda schválila novou Koncepci přípravy občanů k obraně státu. Co si pod tím představit? Vrátí se snad na školy i do zaměstnání branná cvičení? Opravdu Češi nevědí, co dělat, kdybychom se ocitli ve válečném stavu nebo krizi? A kdo má povinnost bránit stát? Nejen na to se v Epicentru ptala Bára Holá generála v záloze, bezpečnostního analytika a výkonného ředitele CEBES na CEVRO Univerzitě Františka Mičánka.
František Mičánek v rozhovoru uvedl, že příprava na obranu státu je dlouhodobý proces a nelze ji podcenit. „To, co je momentálně stav, že nejsme bezprostředně ohroženi, ještě neznamená, že v blízké době, třeba za pět nebo deset let, se nemůžeme dostat do konfliktu, který negativně ovlivní celou společnost. Co jsme zanedbávali čtvrt století, nelze dohnat za rok,“ upozornil generál.
Současná armáda má podle Mičánka výrazně menší kapacitu než v minulosti. „Dříve armáda čítala 210 tisíc lidí, z toho 60 tisíc profesionálů a 150 tisíc vojáků základní služby. Dnes máme jen 25 tisíc profesionálních vojáků. Bez podpory veřejnosti nemůže tato malá armáda zajistit to, co zajišťovala dříve,“ vysvětlil.
Branný zákon stále určuje povinnost občanů bránit stát, i když v době míru je tato povinnost spíše symbolická. „Každý muž a žena ve věku 18 až 60 let má brannou povinnost, ale v míru se tato povinnost realizuje dobrovolně. Existují čtyři základní způsoby – od profesionální služby přes aktivní zálohy až po dobrovolná vojenská cvičení,“ shrnul Mičánek s tím, že dobrovolné předurčení k branné povinnosti ale neřeší dostatečný výcvik.
Povinná branná výchova dětí
Podle Mičánka je klíčem návrat povinnosti jako základního prvku. „Slovo povinnost se musí vrátit do povědomí veřejnosti. Některé oblasti, jako například základní znalosti a dovednosti k obraně, nelze zajistit bez povinnosti, stejně jako máme povinnou školní docházku,“ zdůraznil a navrhl, aby se uvažovalo o zavedení nového předmětu, který by připravoval mladou generaci na krizové situace a alespoň teoretická část, by tak byla povinná. Ale podle Mičánka je důležité se zbavit předsudků z minulosti a představ, že branná výchova je o pobíhání v pytlíkách.
Tři měsíce na vojně?
Návrat k plné povinné vojenské službě však Mičánek nepovažuje za realistický. „Dnes si nedokážu představit návrat k odvodovému systému a každoroční zpracovávání 20 až 40 tisíc odvedenců. Armáda už na to nemá kapacity ani strukturu. Místo toho bychom se měli inspirovat například ve Švédsku nebo pobaltských státech, kde funguje krátkodobá vojenská příprava, třeba na tři měsíce,“ doporučil.
Klíčové podle Mičánka je zajistit, aby stát věděl, s kým může v případě krize počítat. „Každý, kdo projde tímto systémem, získá základní dovednosti, je zařazen do odvodového systému a stát má přehled. To je strašně důležité,“ uzavřel generál.
A tak si reálně představte.
Aktuálně by lidově-demokratická armáda bojovala a přijímala filtrovaná rozhodnutí z Prahy.Tam od těch hlupoňů a patolízalů.Možná že by se pro jejich blbost i umíralo.A ten z Hradu by si lebedil jaké máme chrabré vojáky.Pro takové darebáky vychovávají rodiče svoje děcka? To snad ne.