Drastické dopady digitálu na dětský mozek: „Rostou úzkosti a děti hloupnou,“ varuje v Blesku neurolog
Děti narozené po roce 2000 už pomalu neznají skákání přes gumu, vysedávání na klepadle a hru na krvavé koleno. Určitou část dětství jim možná kradou moderní technologie. Je tomu tak? Kolik hodin děti tráví u počítačů, mobilů a televizí? Jak moc a jakým způsobem ovlivňují dětský mozek? Jak se těmto nástrahám bránit? Nejen na tyto otázky v Epicentru Báry Holé odpovídal neurolog Martin Jan Stránský.
„V České republice děti tráví průměrně 4,5 hodiny denně na sociálních sítích, hrají videohry nebo mezi sebou textují. To odbourává statisíce let evoluce lidského mozku,“ uvedl Stránský. Podle něj tento trend brzdí přirozený vývoj, který by měl být založen na mezilidských vztazích a biologické interakci.
Stránský zdůraznil, že důsledky tohoto chování jsou drastické. „Vidíme nárůst úzkostí, deprese a konkrétního hloupnutí, což potvrzuje pokles IQ na standardizovaných testech ve všech vyspělých zemích,“ řekl neurolog. Upozornil také na údaje Národního ústavu duševního zdraví, podle kterých až 40 % mládeže trpí vážnými nebo středně vážnými psychickými problémy. „To číslo by mělo být kolem pěti procent, ne čtyřiceti,“ varoval.
Kolik času před obrazovkami?
Podle odborníků je zásadní omezit dobu strávenou před obrazovkami. „Světová zdravotnická organizace a americká pediatrická organizace doporučují, aby děti do dvou let neměly žádný přístup k mobilům či obrazovkám, a od dvou do pěti let maximálně hodinu denně pod dohledem,“ vysvětlil. U starších dětí, ve věku od pěti do patnácti let, by čas neměl překročit dvě hodiny denně a měl by být věnován edukativním programům, nikoli pasivnímu sledování obsahu.
Jedním z největších problémů je používání mobilních zařízení večer a v posteli, což ovlivňuje kvalitu spánku a schopnost ukládání informací do paměti. „Když dítě večer tráví čas pod dekou s mobilem, brzdí tím proces vkládání nových informací do mozku,“ upozornil Stránský. Dodal, že únava a špatná paměť jsou jen jedním z mnoha negativních dopadů.
Digitální heroin
Stránský rovněž přirovnal závislost na sociálních sítích a videohrách k závislosti na heroinu. „Samozřejmě, že heroin působí dramaticky, ale stejné symptomy, jako je třes nebo pocení při absenci, vidíme i u dětí, které tráví u obrazovky 10–15 hodin denně,“ vysvětlil. Z neuroanatomického hlediska jde podle jeho slov o stejný systém, který vytváří pocit slasti. „Proto někteří odborníci mluví o ‚digitálním heroinu‘,“ uzavřel Stránský.
Tyto problémy dětí by nemusely být,a i jiné,kdyby rodiče řádně vychovávali své děti .