Pediatr o zápalech plic u dětí: Případů přibývá. Jak rozpoznat příznaky a kdy vyhledat doktora?

Počty respiračních onemocnění v tomto období zcela jistě přibývají. Nejvíce nemocných je právě mezi dětmi, které nedodržují například dostatečné odstupy nebo řádné hygienické návyky. Podle lékaře Václava Kouckého denně na oddělení přijímají 5-7 dětí s respiračním onemocněním a statistiky hovoří, že 4 z 10 nemocných mají právě zápal plic bakteriálního původu.

Viry i bakterie

„Zhruba 40 % zápalu plic může být bakteriálního původce, ať už je to  klasický pneumokok nebo i ty tzv. atypické původce mykoplazmy, které jsou aktuálně hojně skloňované. Z dat vyplývá i to, že stále dominují viroví původci, kdy zejména v tom dětském věku se s virovými původci setkávám jako s hlavními. Ty bakterie jsou spíše u starších dětí, případně se může jednat i o nějakou j superinfekci, to znamená, že nasedají na již proběhlý nebo probíhající virový infekt a pouze ho komplikují. Co se týká těch virů, tak asi nejčastějším původcem teď je Rynovirus, což je poměrně častá problematika, a způsobuje velice široké spektrum onemocnění, od běžné rýmy až po zápal plic, často i s těžkým průběhem, který třeba končí na kyslíku nebo i na jednotce intenzivní péče,“ vysvětli lékař původce nákazy.

Horečky a namáhavé dýchaní

Zejména bakteriální zápal plic mívá pozvolný nástup a často ani nelze jen tak poznat, že jde právě o toto onemocnění. Doktor Koucký v Epicentru popsal první varovné signály, kdy bychom měli zpozornět. Obecně se ví, že infekce dolních cest dýchací mívá horší průběh, mohou narušit výměnu kyslíku v plicích a některé případy tak končí i na kyslíku v nemocnicích.  

„Příznaky, které nám napovídají, že se může jednat o onemocnění dolních cest dýchacích, jsou často velmi jako nespecifické a pro laika to může být těžké poznat. Takové ty obecně udávané varovné příznaky, kdy myslet na to, že by se mohlo jednat o zápal plic, jsou déletrvající horečky více než 3–5 dní, dále to může být namáhavé dýchání, abnormální pohyb bříška. Co je taky další velmi dobrým příznakem, je dívat se, jak to dítě dýchá rychle. Samozřejmě už jsou takové ty méně časté příznaky, které ukazují, že už je opravdu pozdě nebo hodně pokročilý stav, třeba když to dítě promodává kolem pusinky, nebo když nemůže popadnout dech nebo je to dýchání nepravidelné. Tam jsou období třeba 10 vteřin, kdy nedýchá vůbec, dále také někdy můžou rodiče udávat zvláštní zvuky při tom dýchání, takové jako chrčení, pískání, sípání, to také může napovídat, že průdušky jsou nějakým způsobem zúžené při ucpané hlenem,“ popsal Koucký jasné příznaky.

Sezona respiračních nemocí: Některé léky jsou hůře dostupné. Lékárny ale tvrdí, že jsou připravenéde

Neplatí, že bychom mohli mít 20 dětí na kyslíku

Podle Kouckého lze očekávat, vzhledem k období to, že počty nemocných budou dále růst. Toho, že by nastala nějaká neobvyklá situace a nemocnice by praskaly ve švech, se neobává. I když jak sám říká, že jsou v kapacitách limitováni, kritickou situaci nemusí řešit.

„Na našem oddělení je standardně každé lůžko vybaveno jako zdrojem kyslíku, trošku limitováni jsme počtem monitorů, kdy dítě, které potřebuje kyslík, tak by mělo být kontinuálně monitorované, jaký má tep, puls, jakou má saturaci, takže ne všechna lůžka naše jsou monitorovaná, takže určitě neplatí, že bychom mohli mít 20 dětí na kyslíku. Samozřejmě zdůraznit je třeba i ty sesterské kapacity a lékařské kapacity, protože dítě, které  je na kyslíku, už patří do té, řekněme intermediální péče, která vyžaduje větší intenzitu pozornosti od toho zdravotnického personálu, takže tam by určitě taky byla limitace, ale v aktuální době nenarážíme na to, že bychom museli tu péči nějakým způsobem limitovat,“ uzavřel Koucký.