Sociolog Prokop o českém školství: V čem vidí největší problém?
Problematická struktura českého školství patří mezi klíčová témata nadcházejících krajských voleb. Rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi regiony se nadále prohlubují. Co s tím? Nejen na to se v Epicentru ptala sociologa a zakladatele PAQ Research Daniela Prokopa, Pavlína Horáková.
České školství sociolog hodnotí jako průměrné. Kdyby ho měl oznámkovat jako ve škole, vychází mu jasný „trojkař“. Jednoduše řečeno v kontextu známek by to mohlo být mnohem lepší.
Sociální nerovnosti
„V té škole máte různé předměty, v kterých si vedeme relativně dobře a v některých velmi špatně. V čem si vedeme špatně, že nám velká část vzdělávání zaostává, máme velké sociální nerovnosti. Je velký rozdíl mezi tím, jakou úspěšnost mají žáci z dobrého prostředí, vzdělaného, bohatého prostředí, a naopak žáci z chudšího, méně vzdělaného prostředí,“ uvedl v úvodu Epicentra pro Blesk zprávy sociolog Prokop.
Systém, který se těžko řídí
Jeden z největších problémů je podle Prokopa v tom, že v některých regionech je relativně malá účast už na předškolním vzdělání, kde by právě děti ze sociálně slabšího prostředí mohly dohnat určitý handicap.
„Na to navazuje základní školství, jehož hlavní problém je, že je strašně roztříštěno, máme 4500 škol zhruba a ty školy řídí 2600 zřizovatelů, takže to je takový systém, který se velmi těžko řídí a obrovsky se liší ta kvalita škol. Některé školy jsou velmi malé, některé školy jsou takové zbytkové, že to je to pro ty děti, které jsou odsunuty ze vzdělávání, takže systém je velkmi roztříštěný systém a generuje obrovské náklady v řízení i v tom, že každá škola samozřejmě má vlastní školníky, správu budovy a podobně a naopak jako těžko říditelná. Ty ředitelé v tom nemají podporu, protože nemají nad sebou někoho, kdo by jim radil,“ vysvětli Prokop s tím, že pomyslný trychtýř přichází se středním vzděláním.
Trychtýř uprostřed vzdělávací soustavy
„30 % dětí zhruba nebo 35 se dostane na všeobecné střední školy. Je tam obrovská soutěž o ty střední školy všeobecné a je to paradoxní, protože potom na vysoké školy chodí 55 % ročníku, takže mnohem víc, než chodí na ty všeobecné střední, které slouží k té přípravě, takže ty střední školy nedokážou připravit děti na ty vysoké školy,“ uvedl sociolog a dodal, že velkou neúspěšnost máme i na školách vysokých.
Problém v každém kroku
„Nedostupnost středních škol, to uzavření toho trychtýře uprostřed vzdělávací soustavy působí takovou jakoby extrémní soutěživost a to, že jde v tom školství o přípravu na testy a podobně místo toho obsahu, takže v každém tom kroku toho vzdělávání je nějaký velký problém systémový, který musíme vyřešit,“ uzavřel Prokop.
👍