Primář urgentního příjmu radí: Jak na první pomoc při zásahu bleskem i letních radovánkách
S blížícím se létem přichází každoročně i vlna zranění specifických právě pro jarní a letní období. Jaké případy jsou na urgentním příjmu v nemocnicích nejčastější? Co je pro Čechy přes léto typické? Jaká hlavní pravidla bychom měli mít na paměti při první pomoci? A jak postupovat při zásahu bleskem, podobnému tomu, který o víkendu zranil 22 lidí ve Vratislavicích? Na všechny tyto otázky v pořadu Epicentrum odpovídal primář urgentního příjmu Fakultní nemocnice v Motole, doktor Jiří Karásek.
Léto a teplé počasí obecně láká k venkovním aktivitám a sportům. Právě to se podle primáře Karáska projeví na silnicích i na urgentu v nemocnicích. „Tak samozřejmě přibývá úrazů rekreačních. Cyklisté, motorkáři, lidé, kteří jsou relativně nechránění na těch silnicích,“ vypíchl Karásek nejčastější typ neštěstí.
Na vině je často alkohol
Po dopravních nehodách jsou podle něj hned v závěsu kutilství a práce na zahradě. Primář ale zmínil, co za takovými úrazy velmi často stojí: „Protože jsme v Čechách, tak opravdu pořád souvisí velké množství poranění a úrazu s požíváním alkoholu. To jednoznačně. V Čechách [alkohol] prostě patří bohužel i k někdy až adorovanému životnímu stylu.“
Podle Karáska pro lékaře alkohol v krvi není při samotném ošetření velkou překážkou. „Samozřejmě někdy ti lidé jsou agresivní, někdy naopak jsou díky tomu jako beránci,“ připustil. Alkohol je ale podle něj hlavním viníkem mnoha zbytečných zranění: „Většinou hraje roli ten alkohol při samotném mechanismu vzniku toho úrazu jako takového. Neboli kdyby tam ten alkohol nebyl, pravděpodobně by k tomu poranění nebo úrazu nedošlo.“
První pomoc nesmí uškodit
Pokud už k zranění nebo úrazu dojde, je potřeba mít na paměti základní pravidla. Podle primáře urgentu v motolské nemocnici je tím nejdůležitějším nevystavit se při pomoci jinému nebezpečí. „Vždycky, když se snažím poskytnout pomoc, tak musím mít jistotu, že já jsem v bezpečí, protože postižený není zachránce.“
Toto pravidlo je důležité zejména, pokud jsme svědky toho, jak se někdo topí. „Opakovaně se stalo, že se utopili ti lidé, kteří se snažili pomoci. Čili je to velmi svízelné, pokud nemám technické vybavení a není to dostatečně bezpečné, abych mohl toho člověka vyprostit nebo vytáhnout, tak asi nejsem schopen udělat úplně zázrak,“ varoval Karásek.
Na bezpečí je třeba myslet i v případě, že do osoby uhodí blesk - nestává se to často, avšak i taková situace může nastat. V tomto případě je na místě začít s masáží srdce, kterou podle primáře zvládnou i děti. „Pokud někdo začne včas s efektivní srdeční masáží, tak je to úplně nejlepší z hlediska toho, že ten člověk přežije a vrátí se do normálního života (…) Každý to může zvládnout, je to velmi jednoduché masírovat hrudník kompresí 100 za minutu,“ popsal.
Dalším neméně důležitým pravidlem je podle primáře neuškodit. „První pomoc by neměla uškodit. Bezprostřední první pomoc, kromě třeba té resuscitace, nijak neovlivňuje další průběh toho onemocnění, nebo jestli je poskytnuta, nebo není, často nebývá tak důležité,“ řekl lékař ve studiu.
Včasný a informovaný zásah může zachránit život
„Někdy, když se třeba rozhodnete epileptikovi v záchvatu otevřít pusu vidličkou a on mu záchvat přejde po dvou minutách, ale má natřikrát zlomenou dolní čelist a pak dva měsíce saje brčkem, tak to asi není úplně přesně to, co si všichni představovali pod výsledkem té první pomoci,“ uvedl extrémní příklad Karásek.
Do kontrastu ale dává příklad bodnutí hmyzem. Pokud je bodnutá osoba alergická, určitě u sebe bude mít injekci. „Adrenalin, EpiPen se bodá do svalu a ve chvíli začne působit proti té alergii. V podstatě, pokud ho ten člověk nedostane, tak se během řádu minut může vyvinout těžký šokový stav, a dokonce zástava oběhu,“ popsal následky alergické reakce Karásek. Když ale okolí převezme iniciativu a včas alergickému injekci píchne, může i zachránit život.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.