Primářka Roháčová o infekčních nemocech: Záškrt je zákeřné onemocnění, má více forem

Záškrt je velmi těžké onemocnění a může mít různé formy, uvedla primářka. Podle ní, ale s infekcemi musíme počítat. Ty prostě jsou a budou. Jediné co se podařilo naprosto vymítit jsou pravé neštovice.

Před ATB byl záškrt smrtelný

„Vždycky musíme počítat s infekčními nemocemi, byť řada z nich, se skutečně vyskytuje velmi okrajově, nebo na našem území se třeba nevyskytovala již několik let, ale ve světě se pořád vyskytují v podstatě všechny infekční nemoci, které známe. Ale díky tomu, že svět je významně propojen, že cestujeme, že studenti studují v různých zemích, musíme počítat s těmi nemocemi,“ uvedla Primářka Hana Roháčová v Epicentru a zároveň uvedla, že i když je záškrt velmi vážné onemocnění tak na spoustu nemocí bakteriálního typu nebo prakticky na všechny, až na nějaké výjimky mají zbraně.

„Těmi zbraněmi jsou antibiotika. My na tu nemoc musíme myslet, protože když vám přijde, ať už dítě nebo dospělý s angínou, tak asi nikoho úplně nenapadne, že to je záškrt, ale napadne ho, že to je třeba streptokoková angína, i když ta léčba může být těmi antibiotiky podobná, ale záškrt může mít různé formy,“ uvedla Roháčová.

Česko obchází strach: Senior zemřel na záškrt! Poprvé od roku 1969

Krční forma je ta nejhorší

Podle primářky krční forma je ta těžká forma, říká se jí také maligní, a to proto, že se v krku velmi záhy udělají velké pablány. Krk zduří, tkáně se uzavřou a člověk nemůže dýchat. „A samozřejmě šíří se to do cest dýchacích směrem dolů, a pokud se nezasáhne, tak ten člověk skutečně zemře buď na to, že se primárně udusí, anebo bude mít nějaké komplikace, třeba postižení srdce nebo plic,“ popsala lékařka ten nejtěžší průběh záškrtu.

Záškrt na první dobrou nepoznají ani lékaři

Samozřejmě ale záleží i na tom v jaké je člověk kondici a jakou má imunitu. Jak ale rozpoznat jestli jde o běžnou angínu nebo záškrt?

„Začíná to podobně, bolestmi v krku. Takovou celkovou nevůlí, únavou, objeví se teplota a objeví se ty blány nebo povlaky, napřed v krku zduří uzliny, kdy ten krk vypadá, jako když je v tom rozvinutém stadiu, prostě už splývá skoro hlava s hrudníkem. K tomu by dojít při správné léčbě nemělo,“ popsala lékařka.

V prvních dnech podle Hany Roháčové záškrt nepozná ani sám lékař. Vše odhalí až výtěry z krku.

„V okamžiku, kdyby laboratoř hlásila, že se našla bakterie, která způsobuje záškrt, tak pak je to úplně jiná situace, nemyslím ve smyslu té antibiotické léčby, ale třeba ochrany kontaktů, nebo prevenci kontaktů,“ vysvětlila Roháčová a upozornila, že nejdůležitější roli hraje očkování.

Očkujte se

„Existují očkovací kalendáře pro dospělé, a to není jenom o záškrtu, ale i o dalších nemocech. Lidé, kteří jsou už ve věku 35, 40 let a byli očkování proti nějakým nemocem v dětském věku, tak už tu imunitu prostě nemají. Ale protože je tady tzv. kolektivní imunita, kdy děti by měly být naočkovány téměř všechny, tak ten virus nebo bakterie, v tomto případě bakterie, nemá šanci se šířit v populaci,“ apeluje primářka a dodává, že záškrt si nevybírá, že nejde s jistotou říci která věková skupina je tou nejohroženější.

„Prostě, pokud jsme očkování, fajn, pokud nejsme očkováni, tak tam byla opatrná u všech věkových skupin,“ uzavřela Roháčová.

Záškrt je bakteriální infekční onemocnění, vyvolané bakterií, která svým toxinem způsobuje těžkou angínu. V Česku jde od zavedení povinného očkování v roce 1946 o raritní onemocnění. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, rekonvalescent nebo bacilonosič toxického kmene. Nemoc se přenáší přímo vzdušnou cestou, méně nepřímo kontaminovanými předměty. Vstupní branou jsou nejčastěji mandle, dnes vzácně sliznice nosní, sliznice hrtanu, spojivky, kůže.