Nutriční epidemioložka o boji s „energeťáky“: Kdo ochrání naše děti? A pomůže regulace?

Podle lékařky ze Státního zdravotního ústavu Elišky Selingerové je jasné, že i v jedné plechovce některých energetických nápojů je více kofeinu, než dítě může bezpečně vypít, a nabízí se tak otázka, proč si dítě může takový nápoj koupit?

Nástroje jak ochránit děti existují

„Víme, že reklama negativně působí na děti více než na dospělé, že děti jsou bezbranné vůči reklamě, zároveň i víme, že jsou nástroje, jakým způsobem omezit ten prodej nebo minimálně nějakým způsobem kompenzovat negativní dopady i třeba finančně. Nástroje, jakým způsobem ochránit děti před negativním vlivem některých produktů, zkrátka existují a je otázkou, jestli jako společnost jsme ochotni je využít,“ řekla pro Blesk lékařka Selingerová.

Česká republika v tomto ohledu za jinými státy poněkud pokulhává. O regulaci prodeje energetických nápojů a reklamě na ně se zatím jen uvažuje. Zatím stačí jen etiketa, která upozorňuje na to, že nápoj není vhodný pro děti.

„Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě upozorňuje na problematiku nadměrné konzumace energetických nápojů, a to především u dětí a mladistvých. Informace o množství nejen kofeinu je dostupná na etiketě obalu, přičemž konzumenti by neměli překračovat maximální dávku – v případě dětí a dospívajících je množství maximální dávka kofeinu 3mg/kg váhy,“ uvedl mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

„Energeťáky" jen na občanku

V okolních státech jsou o krok napřed a problematice se začali věnovat o něco dříve. Regulace na sebe tedy nenechaly dlouho čekat, padly věkové hranice, které regulují, kdo si pití může koupit. Podobně jako u alkoholu i cigaret.

„V Británii je ta věková hranice stanovena na 16 let, tuším. V Polsku minimálně zvažovali nebo už zavedli hranici 18 let. Dalším krokem může být nějaké, řekněme, místní omezení prodeje. Jsou města, která omezují nejenom to, co se prodává na školách, ale i třeba to, co se prodává nebo může prodávat v okolí škol,“ uvedla příklady regulací výživová specialistka.

Další variantou může být podle lékařky i zdanění slazených nápojů obecně, nebo dokonce i zdanění přímo energetických nápojů. Takto k problematice přistupuje už celá řada evropských států.

„Ministerstvo zdravotnictví se touto problematikou zabývá a chystáme kulatý stůl na toto téma (stejně tak se tímto tématem zabývají poslanci ve Sněmovně), se zapojením odborníků i zástupců průmyslu. Je potřeba otevřít diskuzi o omezení marketingu, regulaci vzhledu obalů, či zvýšení povinností výrobců,“ uvedl na dotaz Blesku mluvčí ministerstva Ondřej Jákob.

Kvůli krvácení do mozku přišel o půlku hlavy. Mohly za to energetické nápoje!

Boj s reklamou a influencery

Další, s čím se budeme muset podle odborníků poprat, je zejména regulace digitálního prostředí, influencerů a sociálních sítí.

„Světová zdravotnická organizace už vydala nějaký návod pro státy, jakým způsobem by se s tímhle tím mohly poprat. Existuje i evropský projekt Stop dětské obezitě, který se taktéž věnuje efektivitě opatření a regulace marketingu.“

Další kulatý stůl ve Sněmovně má proběhnout už v prosinci. Jestli se poslanci, odborníci i zástupci průmyslu na něčem tentokrát dohodnou a začnou se věci hýbat, není jasné.