18°C
Klimatolog: Budou v Česku další tornáda a proč v Evropě špatně fungují předpovědi počasí?
Klima v Pacifiku se mění a pocítíme to i v Česku. Podle předpovědi Národního úřadu pro oceán a atmosféru Spojených států Amerických bude rok 2023 jedním z nejteplejších vůbec. Zvyšování teploty navíc už nemírní klimatický jev La Niňa. Co všechno stojí za ohříváním planety? Jak bude vypadat počasí v Česku v budoucnosti? A jak ovlivní nastupující El Niňo teplotu na Zemi? Nejen o tom hovořil ve středečním Epicentru ředitel oddělení klimatologie Ústavu fyziky atmosféry Akademie Věd České republiky, profesor Radan Huth.
„El Niňo a La Niňa jsou jako opačné stránky téhož jevu,“ upozornil profesor Ruth v úvodu pořadu a také dodal, že se jedná o jev, který se ne s úplně pravidelnou periodou opakuje jednou za dva až šest či sedm roků, kdy se navzájem střídají. „Vtip je v tom, že přestože tento jev tedy vzniká uprostřed Tichého oceánu, to znamená v podstatě na opačné straně zeměkoule, než jsme my. Tak prostřednictvím různých mechanismů a fyzikálních procesů tento jev ovlivňuje děje na velké vzdálenosti,“ vysvětlil. Tyto klimatické jevy mají podle jeho slov ale spíše vliv z dlouhodobějšího pohledu. „To znamená, reguluje to, jestli dané roční období bude teplejší než obvykle nebo sušší či vlhčí než obvykle, ale rozhodně nevyvolává v těch velmi vzdálených oblastech nějaké určité jevy, jako silný déšť nebo konkrétní období vysokých teplot,“ popsal působení změn teplot v Tichém oceánu.
„Dokonce je to tak, že vlastně Evropa je jedna z mála oblastí na světě, kterou tento jev ovlivňuje velmi málo, prakticky nicotně. To je vlastně jedním z důvodů, proč v Evropě špatně fungují dlouhodobé předpovědi počasí, protože jinde ve světě se můžou opřít aspoň o tu předpověď založenou na El Niňu, kterou umíme,“ vysvětlil, proč se v Evropě nemůžeme moc na dlouhodobé předpovědi počasí spolehnout.
Silnější hurikány
„Vzhledem k tomu, že El Niňo ovlivňuje teplotu povrchu moře nebo vlastně ten jev samotný spočívá ve změně teploty povrchu moře a ke vzniku tropických cyklonů, hurikánů je nutná dostatečně vysoká teplota povrchu moře, tak je jasné, že tam nějaká vazba je,“ popsal Huth, jakým způsobem El Niňo podporuje tropické cyklony.
Podle profesora z Akademie věd způsobuje zejména to, že jsou cyklony pak o něco silnější. Souvislost mezi klimatickými změnami a výskytem tornád nejen v Česku se podle Hutha zatím prokázat nepodařilo.
Máme si v Česku zvykat na tornáda?
„Tropická cyklóna a tornádo je úplně něco jiného. Tropická cyklóna je věc, která je obrovská, má několik stovek kilometrů v průměru, zatímco tornádo je maličké, desítky, stovky metrů a trvá velmi krátkou dobu. Minuty, maximálně desítky minut,“ poznamenal Huth.
„Ptal jste se, jestli bychom si měli zvykat u tornád na nějakou novou realitu (…) Tornáda, přestože se nám to nezdá, tak jsou jevy poměrně řídce se vyskytující, je velmi obtížné prokázat a ani do budoucna se neočekává v důsledku postupující změny klimatu nějaká změna ve výskytu tornád. Možná lidi mají pocit, že těch tornád je teď víc, než bývalo. Že jsou teď a dřív nebývala. A to minimálně ze dvou důvodů. První důvod je ten, že dneska máme všechno velmi dobře informačně pokryté (…), takže o tom brzo všichni vědí. To dřív nebývalo, což znamená i 20 let zpátky,“ uvedl Huth.
„Druhá věc je ta, že tornádo na jižní Moravě mělo pro lidi tu smůlu, že jeho trasa, cesta kudy putovalo, vedla přímo podél osídlení, která mezi Břeclaví a Hodonínem je, že to vzalo přes všechny ty vesnice. Kdyby to tornádo šlo kilometr, dva kilometry jinou cestou, severněji či jižněji, tak bychom o něm taky věděli, ale vůbec bychom o něm tolik nemluvili, protože byškody jím způsobené byly řádově menší,“ upozorňuje Huth.
Lidé proto mají pocit, že se potýkáme s jevem, který zde dosud nebyl. „Byl, ostatně první zaznamenané tornádo bylo zaznamenané někdy v 11. století a popsal to Kosmas ve své kronice,“ dodal Huth.
Úspěšnost předpovědí ČHMÚ je prý 96%. Ale je to samozřejmě podvod, protože i zcela evidentně špatná předpověď se označí jako správná.