Šéf obranného průmyslu pro Blesk o zbraních pro Ukrajinu: Nebudou chybět Česku?
Česko patří k nejvýznamnějším dodavatelům zbraní na Ukrajinu. Do země bránící se ruské agresi putovaly od nás zbraně a další bojová technika za několik miliard korun. Rozhýbala válka na Ukrajině zbrojní průmysl a nebude pak Česko tyto prostředky postrádat? Hostem Epicentra Blesku byl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Ve srovnání s jinými zeměmi Česko poslalo na Ukrajinu velké množství zbraní. Nejdřív bylo potřeba vybavit kromě armády i neprofesionální obránce, často dokonce bez uniformy. „Současná válka je diametrálně odlišná a Ukrajina potřebuje těžkou techniku, především houfnice nebo salvové raketomety,“ řekl v Epicentru prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Dodat Ukrajině 1000 houfnic, jak požaduje Zelenského poradce Mychajlo Podoljak, považuje za nereálné. Přestože každá houfnice pomůže, je potřeba i vycvičená posádka. „Ukrajina pro to nebude mít obsluhu. Není to kalašnikov, kde za 2 hodiny vycvičíte vojáka,“ uvedl. Potřeba jsou i logistická vozidla. „Když spočítáte, kolik houfnice denně vystřílí, musíte neustále vozit munici a zásobovat. Také tu munici musí někdo vyrobit a dodat,“ vysvětlil Hynek.
Exportně orientované Česko dodávalo hlavně na začátku války zbraně původně určené pro jiného zákazníka. „Dnes už nemáme žádné zásoby a musíme nakupovat materiál a vyrábět,“ řekl Hynek, podle kterého je tak proces pomalejší. Má svět pořád tendenci Ukrajinu vyzbrojovat jako na začátku války? Podle experta jde nejen o ochotu, ale i o schopnosti.
„Když se podívám na západ od nás, řada zemí si je vědoma ekonomických dopadů ze strany Ruska. Sice máme červenec, ale někteří politici myslí na zimu a ochota dodávat je menší než u nás,“ sdělil. Co se týče české obranyschopnosti, dodávky zbraní ji neohrožují. Posílali jsme buď techniku určenou k vyřazení, nebo k mobilizaci. Ve druhém případě by ji ale uměli ovládat už jen současní důchodci, protože základní vojenská služba je zrušená.
Měly by Česko i Evropa změnit svůj postoj k mobilizaci? Podle Hynka má republika obrovské mezery, když by došlo na fungování v krizových situacích. „Musíme se vrátit k tomu, co se opustilo v 90 letech,“ uvedl. „Když přijde realita a Francie byla požádána, aby darovala houfnice Ukrajině, někde vyškrábala 6 houfnic. Když kluci s houfnicemi budou šikovní, vydrží jim týden, když nebudou tak ani dva dny,“ popsal Hynek. Evropa má podle něj co dohánět.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Keir Starmer na tiskové konferenci po jednání „koalice ochotných“ prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců.
Zároveň označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír. „Znovu a znovu odmítá šanci válku ukončit,“ dodal a ujistil, že státy koalice podpoří a posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Chorvatští poslanci dnes v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.
„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.
Pokud se v ČR nevyrábí něco jako Javelin či nejmodernější protiletadlové MANPAD tak ty naše výrobky jsou sto let za opicema. Museli by jsme jich mít statisíce až miliony kusů a putinovští bolševici by padli do jednoho během pár hodin