Šéf obranného průmyslu pro Blesk o zbraních pro Ukrajinu: Nebudou chybět Česku?
Česko patří k nejvýznamnějším dodavatelům zbraní na Ukrajinu. Do země bránící se ruské agresi putovaly od nás zbraně a další bojová technika za několik miliard korun. Rozhýbala válka na Ukrajině zbrojní průmysl a nebude pak Česko tyto prostředky postrádat? Hostem Epicentra Blesku byl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Ve srovnání s jinými zeměmi Česko poslalo na Ukrajinu velké množství zbraní. Nejdřív bylo potřeba vybavit kromě armády i neprofesionální obránce, často dokonce bez uniformy. „Současná válka je diametrálně odlišná a Ukrajina potřebuje těžkou techniku, především houfnice nebo salvové raketomety,“ řekl v Epicentru prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Dodat Ukrajině 1000 houfnic, jak požaduje Zelenského poradce Mychajlo Podoljak, považuje za nereálné. Přestože každá houfnice pomůže, je potřeba i vycvičená posádka. „Ukrajina pro to nebude mít obsluhu. Není to kalašnikov, kde za 2 hodiny vycvičíte vojáka,“ uvedl. Potřeba jsou i logistická vozidla. „Když spočítáte, kolik houfnice denně vystřílí, musíte neustále vozit munici a zásobovat. Také tu munici musí někdo vyrobit a dodat,“ vysvětlil Hynek.
Exportně orientované Česko dodávalo hlavně na začátku války zbraně původně určené pro jiného zákazníka. „Dnes už nemáme žádné zásoby a musíme nakupovat materiál a vyrábět,“ řekl Hynek, podle kterého je tak proces pomalejší. Má svět pořád tendenci Ukrajinu vyzbrojovat jako na začátku války? Podle experta jde nejen o ochotu, ale i o schopnosti.
„Když se podívám na západ od nás, řada zemí si je vědoma ekonomických dopadů ze strany Ruska. Sice máme červenec, ale někteří politici myslí na zimu a ochota dodávat je menší než u nás,“ sdělil. Co se týče české obranyschopnosti, dodávky zbraní ji neohrožují. Posílali jsme buď techniku určenou k vyřazení, nebo k mobilizaci. Ve druhém případě by ji ale uměli ovládat už jen současní důchodci, protože základní vojenská služba je zrušená.
Měly by Česko i Evropa změnit svůj postoj k mobilizaci? Podle Hynka má republika obrovské mezery, když by došlo na fungování v krizových situacích. „Musíme se vrátit k tomu, co se opustilo v 90 letech,“ uvedl. „Když přijde realita a Francie byla požádána, aby darovala houfnice Ukrajině, někde vyškrábala 6 houfnic. Když kluci s houfnicemi budou šikovní, vydrží jim týden, když nebudou tak ani dva dny,“ popsal Hynek. Evropa má podle něj co dohánět.
V Orelské oblasti na jihozápadě centrálního Ruska se zřítil ruský vojenský vrtulník, jeho posádka zahynula, informovaly dnes ruské agentury s odvoláním na vyjádření vojenských úřadů. Počet obětí neupřesnily, podle neoficiálních informací zahynul pilot a palubní mechanik.
„V Orelské oblasti se při naplánovaném letu zřítil vrtulník Mi-8. Vrtulník se zřítil v neobydleném místě, pád nezpůsobil na zemi škody. Posádka zahynula. Předběžnou příčinou letecké katastrofy byla technická závada,“ uvedl Moskevský vojenský okruh, jehož vyjádření citovala ruská média. Na místo neštěstí odletěla vyšetřovací komise.
Rusko a Ukrajina právě uskutečňují výměnu válečných zajatců, která ještě neskončila, uvedla agentura AP a také několik ukrajinských médií, například servery Ukrajinska pravda a RBK-Ukrajina, a to s odvoláním na nejmenované ukrajinské zdroje. Moskva výměnu dosud nepotvrdila, napsala AP. Výměnu zajatců označila za jednu z mála známek pokroku v mezinárodním úsilí ukončit válku, rozpoutanou před více než třemi lety vpádem ruských vojsk do sousední země.
Ještě dříve o výměně zajatců jako o hotovém faktu informoval americký prezident Donald Trump. Ani Rusko, ani Ukrajina se zatím k vývoji oficiálně nijak nevyjádřily.
Ruští vojenští vyšetřovatelé obvinili pětici ruských vojáků z vraždy spáchané s obzvláštní krutostí, banditismu a rabování v Kurské oblasti na západě Ruska, kde bojovali proti ukrajinským jednotkám. O případu dnes informoval deník Kommersant.
Jo, a místo kvérů držejí v rukách půllitry a provolávají Na Petrohrad!