Šéf obranného průmyslu pro Blesk o zbraních pro Ukrajinu: Nebudou chybět Česku?
Česko patří k nejvýznamnějším dodavatelům zbraní na Ukrajinu. Do země bránící se ruské agresi putovaly od nás zbraně a další bojová technika za několik miliard korun. Rozhýbala válka na Ukrajině zbrojní průmysl a nebude pak Česko tyto prostředky postrádat? Hostem Epicentra Blesku byl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Ve srovnání s jinými zeměmi Česko poslalo na Ukrajinu velké množství zbraní. Nejdřív bylo potřeba vybavit kromě armády i neprofesionální obránce, často dokonce bez uniformy. „Současná válka je diametrálně odlišná a Ukrajina potřebuje těžkou techniku, především houfnice nebo salvové raketomety,“ řekl v Epicentru prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Dodat Ukrajině 1000 houfnic, jak požaduje Zelenského poradce Mychajlo Podoljak, považuje za nereálné. Přestože každá houfnice pomůže, je potřeba i vycvičená posádka. „Ukrajina pro to nebude mít obsluhu. Není to kalašnikov, kde za 2 hodiny vycvičíte vojáka,“ uvedl. Potřeba jsou i logistická vozidla. „Když spočítáte, kolik houfnice denně vystřílí, musíte neustále vozit munici a zásobovat. Také tu munici musí někdo vyrobit a dodat,“ vysvětlil Hynek.
Exportně orientované Česko dodávalo hlavně na začátku války zbraně původně určené pro jiného zákazníka. „Dnes už nemáme žádné zásoby a musíme nakupovat materiál a vyrábět,“ řekl Hynek, podle kterého je tak proces pomalejší. Má svět pořád tendenci Ukrajinu vyzbrojovat jako na začátku války? Podle experta jde nejen o ochotu, ale i o schopnosti.
„Když se podívám na západ od nás, řada zemí si je vědoma ekonomických dopadů ze strany Ruska. Sice máme červenec, ale někteří politici myslí na zimu a ochota dodávat je menší než u nás,“ sdělil. Co se týče české obranyschopnosti, dodávky zbraní ji neohrožují. Posílali jsme buď techniku určenou k vyřazení, nebo k mobilizaci. Ve druhém případě by ji ale uměli ovládat už jen současní důchodci, protože základní vojenská služba je zrušená.
Měly by Česko i Evropa změnit svůj postoj k mobilizaci? Podle Hynka má republika obrovské mezery, když by došlo na fungování v krizových situacích. „Musíme se vrátit k tomu, co se opustilo v 90 letech,“ uvedl. „Když přijde realita a Francie byla požádána, aby darovala houfnice Ukrajině, někde vyškrábala 6 houfnic. Když kluci s houfnicemi budou šikovní, vydrží jim týden, když nebudou tak ani dva dny,“ popsal Hynek. Evropa má podle něj co dohánět.
Plán obnovy pro Ukrajinu by měl být postavený podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplněných granty. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O potřebě nového Marshallova plánu pro Ukrajinu hovořil minulý týden na konferenci v Římě i prezident Petr Pavel. Česko bylo podle Kopečného jednou ze tří zemí zastoupených prezidentem, kromě Pavla to byli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Americký prezident Donald Trump oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny, jehož součástí budou dodávky útočných zbraní, napsal s odvoláním na dva zdroje obeznámené s úvahami prezidenta server Axios. Označuje to za velkou změnu v Trumpově přístupu k ruské agresi vůči Ukrajině. Šéf Bílého domu v minulých dnech slíbil na dnešek v tomto ohledu zásadní prohlášení.
Jo, a místo kvérů držejí v rukách půllitry a provolávají Na Petrohrad!