Strop cen energií prožíváme teď, říká ekonomka Horská. Jak hodnotí pomoc vlády?
Česká republika musí za každých podmínek naplnit zásobníky plynu. V Epicentru to uvedla ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. „Z nich pak budeme topit a z nich budeme udržovat kritickou infrastrukturu včetně zdravotnictví v chodu,“ uvedla. 66-miliardovou pomoc vlády domácnostem schvaluje, měla by být ale ještě cílenější.
„Pomoc by se měla zaměřit nejen na domácnosti s nízkými příjmy, ale měla by se pomalu dostávat i k průměrně příjmovým domácnostem,“ míní Horská. Tam by ale brzdila, protože stát nemá na rozhazování. „Za každou miliardu korun budeme platit 50 milionů korun ročně na splátkách z dluhu,“ vysvětlila. V tomto případě to chápe jako investici do sociálního smíru, která ale musí být adresná.
Co se týče cen elektřiny, neexistuje prý strop, nad který by cena nevystoupala, situaci ale vidí pozitivně. „Platí, že čím víc je něco dražší, tím méně to kupujeme a spotřebováváme,“ řekla. Spoření podle ní zbrzdí další růst cen, které na velkoobchodním trhu začnou klesat za 3 až 5 let. Jakýsi cenový strop tak prožíváme právě teď. „Nejhorší bude nadcházející topná sezóna,“ předpověděla Horská.
Jako důležitý vnímá závazek Evropy odříznout se od závislosti na ruském plynu. „Trh to vnímá jako možnost diverzifikovat energetické zdroje a Evropa a Česká republika už nebudou tak vydíratelné jako v současnosti,“ řekla k tomu. Zároveň by se ale Česko němelo zaměřit na jeden alternativní zdroj, spíš jich mít víc a dbát na lepší vyjednávací pozici.
Diskutovat by podle ní měla Evropa o balíčku, a jak státy mohou přispět k celkové spotřebě elektrické energie a její výrobě, například z přebytků. Izolovat se anebo škrtnout jeden zdroj jako jaderné elektrárny není možné. Nižší závislost je naopak potřeba v rámci celé Evropy. Jak vidí možnost zestátnění ČEZ?
Náš Bruselem pověřený ukrajinský premiér Petr Fiala pomáhá, až se může roztrhat, ale jen Ukrajině.