Kdo může nahradit Putina? Svých nástupců se ruský vůdce předem zbavuje, říká analytik
Spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina přibývá. Zatímco nejmenovaný člen ruské tajné služby měl vyměřit ruskému prezidentovi poslední tři roky, britská MI6 spekuluje o tom, že už je dávno mrtev a Kreml možná využívá jeho dvojníka. Podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) je ltato teorie spíš úsměvná. Jakým způsobem by Putin pojal své poslední roky života a vlády, popisoval v pořadu Epicentrum.
Pokud Putin opravdu trpí smrtelnou nemocí, která by mu dávala poslední tři roky života, jak tvrdí bývalý ruský agent, prezident by podle Havlíčka chtěl setrvat na postu až do posledního dechu.
„Dnes je zásadnější pro minimálně Vladimira Putina jeho osobní přežití a přežití jeho režimu než budoucnost toho státu,“ vysvětlil. „Kdyby dával do popředí zájmy běžných ruských občanů, tak se nikdy nevrhne do tohohle válečného šílenství, které může v určitou chvíli přispět ke zničení toho samotného státu, ať už územně nebo hospodářsky nebo po jiných stránkách.“
„Pokud jste součástí té mocenské elity a teď si chcete nějakým způsobem naplánovat svoje další přežití nebo přežití svého impéria pro oligarchy“, je podle odborníka důležité jakési datum Putinova budoucího úmrtí znát. „Tohle je něco, kdy se může zlomit ten práh pro ruskou elitu, která se může vůči němu začít více vymezovat.“
Kdo by se ale v případě Putinovy smrti stal jeho nástupcem? Idea Západu se upíná k opozičnímu aktivistovi Alexeji Navalnemu.
„Lidé, kteří zůstávají kritičtí vůči Putinovu režimu a válce, jsou poměrně aktivní masa. Ale je to 20 procent proti 80. Nicméně se mluví o tom, že minimálně 50 procent je takových politicky netečných. Snaží se prostě přežít. Takže ta reálná podpora Vladimira Putina bude velmi podobná jako v případě Navalného,“ hodnotí šance mezi Rusy analytik.
„Pokud se neupneme k té velmi západní idei, že by se vedení země ujal Navalnyj, tak je tam pár blízkých spolupracovníků Vladimira Putina. Ovšem jejich jména v podstatě znamenají polibek smrti. Pokud se o nich začne veřejně spekulovat, a mluví se například o šéfovi prezidentské kanceláře, v tu chvíli jsou upozaďovány z veřejného prostoru. A vidíme to jasně od začátku války, jakou turbulencí si tihle lidé v blízkosti Vladimira Putina prochází. A ja se je snaží ponížit a odsunout,“ vysvětluje Putinovu strategii Havlíček.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
Rekordních 468 dětí z šesti ukrajinských měst je letos zařazeno do projektu Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček pro Ukrajinu. Jde o děty v obtížné životní situaci, do registru je vytipovaly tamní sociální organizace. Lidé mohou kupovat dárky přesně na míru, děti si vybírají ze zveřejněného seznamu. Letos jde o 17. ročník projektu. Dosud bylo takto obdarováno 5040 dětí. Veřejnost má o akci velký zájem, zapojují se lidé z celé republiky, řekla dnes ČTK za ACHO Kateřina Biolková. Projekt bude spuštěn 1. října.
Letošní seznam se oproti loňskému rozrostl o sedm dětí. Letos se do projektu zapojí 468 dětí z měst Lopatyn, Bortnyky, Berežany, Chmelnyckyj, Ternopil a Kolomyja. „Počet měst je stále stejný, jde o šest míst. S partnery z Ukrajiny máme navázánu dlouholetou spolupráci, která je základem pro výběr děti. Partneři, kterými jsou většinou charity, sami znají místní prostředí, pracují s těmi rodinami a právě tam sahají při výběru dětí do seznamu vánočního balíčku,“ uvedla Biolková.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na Oděskou oblast a na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Při útoku balistickými raketami na Oděskou oblast byla zabita jedna žena a zničena byla některá místní rekreační zařízení, informovala agentura Unian. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva a další ruské oblasti.
Při ruském útoku balistickými raketami na město Tatarbunary v Oděské oblasti byla zabita inspektorka Státní auditní služby a několik lidí bylo zraněno. Tisková služba Oděské oblastní prokuratury potvrdila noční útok balistickými raketami na okres Bilhorod-Dnistrovskyj. „Zasaženy byly rekreační oblasti. Při útoku byla zabita civilistka, 60letá žena. Další dva civilisté, 66letý muž a 49letý muž, byli zraněni. Jedna z obětí je v nemocnici,“ uvedla tisková služba.
