Obavy Čechů z války na Ukrajině: Jak nás mění? A jak se připravit na krizi, radí psycholog
Každodenní realita v kontextu ukrajinského konfliktu nemusí mít podle psychologa Dalibora Špoka jen negativní dopady na naši psychiku. Podle zkušeného terapeuta nás totiž mimo jiné nutí se zamyslet jinak, než jsme byli zvyklí. O úzkostech obavách vyvolaných tragickými událostmi na Ukrajině hovořil v úterním Epicentru Blesk Zpráv. Zmínil také, proč je dobré mít připraveny krizové scénáře.
Ke klíčovým životním změnám přistupujeme často právě v období krize. „Jak zohledníte to, že na světě jsou války, utrpení, chudí lidé? To před čím tady máme často tendenci zavírat oči,“ ptal se Špok ve studiu Blesku.
„Určitým způsobem, pokud toto zohledníme do svého světonázoru, do svých voleb, do svého života, do toho, kam například dáváme přebytky svého bohatství a tak dále, tak nás to změní. Tyto věci nás přestanou šokovat a děsit a přestaneme se cítit někým, kdo je bezmocný. Už to pro nás není něco, co nás absolutně šokuje, protože jsem si myslel, že válka neexistuje,“ vysvětlil psycholog.
„Není to příjemné, ale díky těmto situacím jsme postaveni před moment, kdy se musím podívat na své hodnoty a popřemýšlet, zda je mám dobře poskládané,“ pokračoval Špok s tím, že krize má samozřejmě obrovský potenciál nás traumatizovat, ale zároveň nás také může měnit k lepšímu.
Atomové kryty a krizové scénáře
Na začátku pandemie jsme viděli lidi, jak vykupují obchody, při prvních zprávách o eskalaci konfliktu na Ukrajině mnozí z nás pátrali po atomových krytech. Podle Špoka je ale správné vytvářet si krizové scénáře, aby se člověk cítil bezpečně. Klíčová je posle něj míra.
„Myslím si, že tyto krizové scénáře, nebo nějaká opatření právě typu, že mám doma určité zásoby jídla, nebo dva typy topení, kdyby došla elektřina nebo plyn, anebo zásoby finanční, mentální plány, co bych dělal, kdyby se něco zhoršilo… mít připraveny takovéto krizové scénáře si myslím není nikdy na škodu. Protože když je nemáme, tak co to znamená? Znamená to, že žijeme život lehkomyslně, že se trošku až pyšně cítíme neohrožení. Takže je v pořádku je mít, ale je důležité také znát tu míru, kdy se jedná o objektivní, účelný krizový scénář nebo přípravu a kdy už je to nějaký spíše neurotický projev a už je to něco, co nám škodí, nikoliv pomáhá,“ popsal Špok.
Zajímá vás, jak hovořit o válce s dětmi? Jak předejít konfliktům v situacích, kdy máme na válku na Ukrajině velmi odlišné názory? Jak zvládat pocity beznaděje, strachu úzkosti nebo vzteku? Sledujte celý záznam pořadu Epicentrum s psychologem Daliborem Špokem.
Psychologické tipy sdílel Dalibor Špok i na svém facebooku.
Moc se bojím války a co byl fialovej v Kyjevě ještě víc!!! Zatáhne ČR do války
pak nebudou problémy s ropou, plynem, penězi ani energiemi! Podle ohlasů když do Kyjeva jeli jak byli všichni nadšení a jak ho do nebes vychvalovali jaký je HRDINA to vypadalo na NOBELOVU CENU! Jak se vrátil a spustil plno diskutérů obrátilo a vystřízlivělo!!! Kdyby se staral stejně tak o ČR jak mu leží na srdci Ukrajina bylo by to víc v pohodě ale takhle? Všechno pro Ukrajinu a Ukrajince a na ČR už nezbývá! 