Obavy Čechů z války na Ukrajině: Jak nás mění? A jak se připravit na krizi, radí psycholog
Každodenní realita v kontextu ukrajinského konfliktu nemusí mít podle psychologa Dalibora Špoka jen negativní dopady na naši psychiku. Podle zkušeného terapeuta nás totiž mimo jiné nutí se zamyslet jinak, než jsme byli zvyklí. O úzkostech obavách vyvolaných tragickými událostmi na Ukrajině hovořil v úterním Epicentru Blesk Zpráv. Zmínil také, proč je dobré mít připraveny krizové scénáře.
Ke klíčovým životním změnám přistupujeme často právě v období krize. „Jak zohledníte to, že na světě jsou války, utrpení, chudí lidé? To před čím tady máme často tendenci zavírat oči,“ ptal se Špok ve studiu Blesku.
„Určitým způsobem, pokud toto zohledníme do svého světonázoru, do svých voleb, do svého života, do toho, kam například dáváme přebytky svého bohatství a tak dále, tak nás to změní. Tyto věci nás přestanou šokovat a děsit a přestaneme se cítit někým, kdo je bezmocný. Už to pro nás není něco, co nás absolutně šokuje, protože jsem si myslel, že válka neexistuje,“ vysvětlil psycholog.
„Není to příjemné, ale díky těmto situacím jsme postaveni před moment, kdy se musím podívat na své hodnoty a popřemýšlet, zda je mám dobře poskládané,“ pokračoval Špok s tím, že krize má samozřejmě obrovský potenciál nás traumatizovat, ale zároveň nás také může měnit k lepšímu.
Atomové kryty a krizové scénáře
Na začátku pandemie jsme viděli lidi, jak vykupují obchody, při prvních zprávách o eskalaci konfliktu na Ukrajině mnozí z nás pátrali po atomových krytech. Podle Špoka je ale správné vytvářet si krizové scénáře, aby se člověk cítil bezpečně. Klíčová je posle něj míra.
„Myslím si, že tyto krizové scénáře, nebo nějaká opatření právě typu, že mám doma určité zásoby jídla, nebo dva typy topení, kdyby došla elektřina nebo plyn, anebo zásoby finanční, mentální plány, co bych dělal, kdyby se něco zhoršilo… mít připraveny takovéto krizové scénáře si myslím není nikdy na škodu. Protože když je nemáme, tak co to znamená? Znamená to, že žijeme život lehkomyslně, že se trošku až pyšně cítíme neohrožení. Takže je v pořádku je mít, ale je důležité také znát tu míru, kdy se jedná o objektivní, účelný krizový scénář nebo přípravu a kdy už je to nějaký spíše neurotický projev a už je to něco, co nám škodí, nikoliv pomáhá,“ popsal Špok.
Zajímá vás, jak hovořit o válce s dětmi? Jak předejít konfliktům v situacích, kdy máme na válku na Ukrajině velmi odlišné názory? Jak zvládat pocity beznaděje, strachu úzkosti nebo vzteku? Sledujte celý záznam pořadu Epicentrum s psychologem Daliborem Špokem.
Psychologické tipy sdílel Dalibor Špok i na svém facebooku.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Moc se bojím války a co byl fialovej v Kyjevě ještě víc!!! Zatáhne ČR do války
pak nebudou problémy s ropou, plynem, penězi ani energiemi! Podle ohlasů když do Kyjeva jeli jak byli všichni nadšení a jak ho do nebes vychvalovali jaký je HRDINA to vypadalo na NOBELOVU CENU! Jak se vrátil a spustil plno diskutérů obrátilo a vystřízlivělo!!! Kdyby se staral stejně tak o ČR jak mu leží na srdci Ukrajina bylo by to víc v pohodě ale takhle? Všechno pro Ukrajinu a Ukrajince a na ČR už nezbývá! 