10°C
První český kosmonaut Remek pro Blesk: O Gagarinovi, Vrběticích i vlastní nevolnosti
Před šedesáti lety startoval do vesmíru Jurij Gagarin (†34), sedmnáct let po něm Vladimír Remek (72). Letěl jen jednou, vesmírné aktivity však nadále sledoval, ať jako voják, europoslanec, velvyslanec, nebo nakonec penzista. O jeho dalších příspěvcích k dobývání kosmu, ale i o budoucnosti jaderné energetiky nebo o kauze Vrbětice bylo středeční Epicentrum.
Vy jste se o vesmír zajímal od dětství, jak to začalo?
Velmi dobře si pamatuji, že rok 1957 byl tzv. Mezinárodní geofyzikální rok; co to přesně znamená, jsem si neuvědomoval, bylo mi devět. A že se v rámci toho roku očekává vypuštění pravděpodobně americké družice, tak se o tom hovořilo. Pak se 4. října ukázalo, že to vypustil Sovětský svaz pod názvem Sputnik, ten název se do té doby ani nefrekventoval. V devítiletém klukovi to vzbudilo obrovský zájem.
Rádio informovalo, kdy se nad jihozápadním obzorem objeví ta tečka, ta družice. Kvůli tomu lidé masově vycházeli do ulic. My jsme v tu dobu bydleli na předměstí Českých Budějovic a jen v blízkém okolí se šly podívat desítky, možná stovky lidí.
A Gagarinův start?
To jsem byl v Brně v sedmé třídě ve škole na Botanické 70. Byl velmi hezký den. Ve školním rozhlase, z té šedivé bedýnky v rohu nahoře, se ozval hlas z ředitelny, „Vyslechněte mimořádnou zprávu, TASS dává informaci, že dnes byl uskutečněn kosmický let“. Představoval jsem si, že se snad na chvíli zastaví svět, budou zvonit zvony nebo něco takového, dětská představa. Ale samozřejmě to událost byla. Doma ve schránce jsme měli mimořádné vydání Rudého práva, jediný list s nějakým uměleckým grafickým ztvárněním obecně nějakého člověka v kukle, samozřejmě ne Gagarina. A nějaká základní informace. S jednoduchostí svých necelých třinácti let jsem si řekl, že chci také být kosmonaut.
Absolvoval jste náročný dlouhý výcvik, přesto vás nemohl ušetřit zdravotních potíží v první dny kosmického letu.
To nebyly zdravotní potíže, to byla nevolnost, které se v pozemských podmínkách říká mořská nemoc. Na Zemi nelze udělat dlouhodobé působení beztížného stavu. Citlivost lidského vestibulárního systému tady hraje proti nám, řekl bych, že ty potíže má v počátku letu většina lidí. Zhruba po dvou obletech jsem začal mít nevolnost, ale to neznamenalo, že jsem si mohl dát dáchanec a počkat, až mi bude líp, odpracoval jsem, co jsem musel. Druhý den se to začalo měnit a třetí den to odeznělo, větší část letu jsem si opravdu užil se vším všudy.
Vladimír Remek však měl daleko bohatší kariéru než jen jeden kosmický start. Po odchodu z armády v 90. letech zužitkoval své ruské kontakty na pozici obchodního zástupce firmy ČZ Strakonice, také pak na českém velvyslanectví dělal obchodního radu. Posléze ho čeští voliči dvakrát poslali do Evropského parlamentu, kde se věnoval nejen vesmírným projektům, ale také jaderné energetice. A v letech 2014-2018 byl velvyslancem v Rusku.
Proč se potýkal s nevolností ve vesmíru? Jak probíhaly a pokračovaly jeho vesmírné pokusy? A jak se jako bývalý velvyslanec v Moskvě dívá na aktuální kauzu Vrbětice? Sledujte celý rozhovor v Epicentru.
Historií i současností kosmonautiky se zaobírá nová kniha edice Blesk speciál s názvem Gagarin a ti druzí aneb 60 let kosmonautiky. Přináší rozhovory se současnými kosmonauty ze sojuzů, raketoplánů i crew dragonu, velké srovnání kosmických lodí či ohlédnutí se za méně známými českými stopami ve vesmíru.
132 stran skvělého čtení jen za 59 Kč. Kupujte u všech dobrých prodejců tisku a přes iKiosek.cz. A více materiálů najdete na blesk.cz/gagarin.
NovyZakon:Je a co ? Ty jsi kdo? Normální člověk Remka zná jen idiot se ptá 😃