Lékař o záchraně dětí v děloze: Operovali jsme plod velký jen deset centimetrů
V Česku je ročně zhruba sto žen, kterým dokáží dítě zachránit díky operaci v průběhu těhotenství, odhadují lékaři. Na tyto zákroky se u nás specializuje Centrum fetální medicíny Ústavu pro matku a dítě v pražském Podolí. To funguje od roku 2012 a každoročně jím projde například více než polovina českých jednovaječných dvojčat. U těch jsou totiž komplikace, které řeší fetální medicína, nejčastější.
„Jednovaječná dvojčata jsou specifická v tom, že mají jednu společnou placentu. Musí se o něco dělit a přetahovat a nejčastějším problémem je, že se tahají o krev,“ uvedl v pořadu Blesk.cz Epicentrum vedoucí lékař z centra fetální medicíny ÚPMD Lubomír Hašlík.
„Mnohdy pak dochází k transfuzi krve od jednoho dítěte ke druhému. Jedno miminko je pak převodněné a druhé má opačný problém, je nedokrvené a ubývá mu plodová voda,“ popisuje expert nejčastější problém - tedy transfuzní syndrom.
Kdyby tento stav řešitelný nebyl, nepřežilo by podle jeho slov třicet až čtyřicet procent dětí. A u těch, které by přežily, by se rodilo s velkým předstihem - zhruba za půlkou gravidity. To by pak u nich způsobovalo vysokou nemocnost. Vrozené vývojové vady se podle Hašlíka nedají příliš předvídat, přesto upozorňuje na fakt, že právě u jednovaječných dvojčat je riziko zhruba třikrát větší. V každém případě je alfa a omega ultrazvuk.
Operace během těhotenství nejsou po fyzické stránce pro samotnou matku nijak zásadněji náročné a provádějí se za lokálního umrtvení. Častou zkušeností ovšem bývá, že jde spíš o veliký psychický zápřah vzhledem k poměrně ranému těhotenství. „Nejčasnější operaci jsme měli během patnáctého týdne těhotenství. Tehdy měří plod jen něco málo přes deset centimetrů. Nejpozději jsme operovali v devětadvacátém týdnu,“ vysvětluje Hašlík.