Matěj z útulku dostal nejkrásnější vánoční dárek. Jezevčík má nový domov i parťáka

 Šestnáct let byl Ivanovi a jeho manželce Sylvii skvělým parťákem jezevčík Jonáš. „Když nám v srpnu po tolika šťastných letech odešel, hodně těžce jsme to nesli. Byl to náš společník, naše „mimčo“, nedokázali jsme si představit, že ho někdo nahradí,“ přiznal Ivan.

„Samozřejmě jsme vykřikovali, že dalšího už nikdy, pak, že možná za rok, a nakonec jsme si už v září pořídili Toníka, drsňáka s průkazem původu a rodokmenem delším, než má Schwarzenberg,“ popsal.

Ivan D. Hladík se svými jezevčíky Tondou (vlevo) a z útulku adoptovaným Matějem | archiv Ivana D. Hladíka

Chyběl parťák

Jenže Tondovi už bylo v té době osm měsíců a byl zvyklý žít mezi pejsky, a tak, i když se Ivan s manželkou sebevíc snažili, dovádění s psími kamarády mu nahradit nedokázali. Proto dospěli k rozhodnutí, že potřebuje stejně starého čtyřnohého kámoše, nejlépe kastrovanou fenku. Do jejího hledání se zapojila celá redakce.

Ivan si vyhlédl fenku z útulku v Ciboušově u Klášterce nad Ohří, kterou někdo vyhodil z auta i s jejím potomkem. Ukázalo se ale, že fenka potřebuje spíše klidný domov a není proto vhodná k dalšímu pejskovi. K adopci byl ale její potomek. „Byl už kastrovaný a stále čekal na nový domov,“ řekl Ivan.

Nelidské! Den před Vánoci někdo vyhodil štěňata z jedoucího auta, bojují o život

Komentáře 14 Fotografie 3

Do útulku pro Matěje

A tak se den před Štědrým dnem pro jezevčíka, kterému pak dali jméno Matěj, rozjeli. Ukázalo se, že to bylo to nejšťastnější rozhodnutí, jaké mohli udělat. Byla to totiž láska na první pohled, to i ze strany Tondy. „Teď už kluci nedají jeden bez druhého ani ránu, vzájemně se chrání proti takovým zhůvěřilostem, jako je třeba stříhání drápků nebo čištění uší. Matěj je jako spousta pejsků, co zažili opravdový hlad na ulici, pořádný hladovec, je ale přátelský, vděčný a s Tondou tvoří skvělou dvojku.“