Pro ženy sady utěrek, pro muže ponožky!
Komunistická vláda se všemožně snažila vymýtit z života řádného socialistického občana budujícího mír cokoli, co souvisí s církví a náboženstvím.
Velikonoční a vánočních svátky byly přesto tolerovány. Soudruzi se ale tvářili, jako by snad Vánoce vymyslela sama komunistická strana.
Komunisté neuznávali církevní sňatky, 'zapomínali ' zvát na vítání občánků děti pokřtěné v kostele a znepříjemňovali život věřícím, kteří chodili na bohoslužby. Ale Vánoce tolerovali! Ba co víc: V předvánočním období dali pracujícímu lidu 'chléb a hry'! Před Vánoci bylo leccos k sehnání.
Mandarinky, banány, rozinky, kokos, datle, fíky, různé druhy oříšků, pražská šunka v konzervě, uherák... Tu a tam se na pultech objevila tehdy nedostatková bavlněná trička a bavlněné roláky, froté ručníky, ložní povlečení, damaškové ubrusy. Při troše štěstí či známostech se dal sehnat i italský svetr, jugoslávské džíny, značková pěna na holení, francouzský parfém či značkový alkohol!
Pokud jde o vánoční stromky: kdo chtěl borovici či dokonce jedli, musel ji shánět hned zkraje prosince, později byly jen smrčky. Ale i ty se vyprodaly už zhruba týden před Vánoci. Zrovna tak kapr. Kdo chtěl vánoční rybu, nesměl váhat. Losos nebo jiné delikatesní ryby tehdy nebyly.
Vánoce měly i za socialismu své kouzlo, ale sehnat ty pravé dárky dalo dost práce. Spousta lidí tak dostávala nepotřebné věci. Babičky braly sportovně, že dostaly dvanáctou noční košili, ale manželka těžko nesla, když místo vytoužené francouzské toaletní vody dostala opět kazetu mýdel a sadu utěrek. V lepším případě luxusní spodní prádlo, ale jako naschvál špatnou velikost.
Jelikož tehdy oficiálně nešlo zboží vyměnit za menší či větší, spousta prodavaček si po Vánocích přišla na peníze či malé pozornosti 'bokem', když zboží zákazníkovi přece jen vyměnila za jiné.
