24. listopad 1989: Konečně! Jakeš a spol. se vzdávají funkcí!
Milouš Jakeš vystoupil na zasedání ústředního výboru (ÚV) KSČ s projevem, ve kterém spolustraníkům sdělil, že se ÚV nachází v 'krajně vypjaté situaci a naše země na osudové křižovatce'.
Večer v 19 hodin Jakeš oznámil, že on a ostatní členové předsednictva a sekretariátu dávají své funkce k dispozici.
Zprávu okamžitě vysílala Československá televize ve večerních zprávách. Na shromážděních, v divadlech, na stávkových výborech studentů i ve valné většině domácností způsobila informace obrovskou radost. Novým generálním tajemníkem byl na doporučení prezidenta Gustáva Husáka zvolen Karel Urbánek, loutka, od které nikdo nic neočekával.
Československá televize se také konečně 'pochlapila' a poprvé odvysílala záběry zásahu esenbáků ze 17. listopadu. Přestože ve velkých městech lidé už dávno pochopili, že jsou součástí tvorby dějin, malá města a vesnice vlastně stále nevěděla, co se na Národní třídě 17. listopadu odehrálo. Masáž zejména Rudého práva totiž nepolevovala.
Na Václavském náměstí se opět sešel několikasettisícový dav. Na balkon Melantrichu po dlouhé době vystoupil i Alexander Dubček. Sklidil velké ovace. Závěr manifestace se nesl v podobě sborového zpěvu s Martou Kubišovou, která tentokrát zazpívala Modlitbu pro Martu. Byla to úžasná a silná atmosféra sounáležitosti lidí, kteří k nebi vztyčili ruce se symbolem 'véčka' jako symbolu vítězství.
Přesně tak, jak bylo předepsáno ve scénáři podvodu zvaného "sametová revoluce". Jen naivní a důvěřiví lidé si dodnes myslí, že to bylo jejich zvonění klíči co v listopadu zvítězilo ... Je mi jich upřímně líto. Stejně jako těchto trosek Československa nazývaných trapně „Česko“ …