8. září 1989: Vzpomínáme na Fučíka

 (Autor: Archív)
Autor: rum, ČTK - 
8. září 2009
05:00

Svérázný novinář a zaslepený obdivovatel Sovět-ského svazu Julius Fučík byl ikonou minulého režimu. Každoročně proto komunisté monstróz-ně připomínali výročí jeho popravy. Stejně tomu bylo na den přesně před 20 lety.

„Před 46 lety byl nacistickými katany popraven komunistický novinář, neohrožený bojovník proti fašismu, národní hrdina Julius Fučík,“ hlásala agentura ČTK. U Fučíkova pomníku, kde jinde než před Parkem kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze, se sešla celá řada pohlavárů i běžných lidí.Pochmurně zde vyhrával pochod padlých revolucionářů, při kterém delegace kladly k soklu pomníku rudé květy...

„Za účasti lidí byl tak vzdán hold památce člověka, který svůj život zasvětil boji za spravedlnost, za lepší svět. V životním optimismu a pracovním elánu Julia Fučíka vždy tkvěla síla jeho osobnosti, která dává příklad pro dnešek v období společenské přestavby,“ vysvětlovala naivně ČTK Fučíkův význam.

Ten byl zřejmě bezbřehý, protože jen pár dní před výročím vyšlo v Etiopii Fučíkovo dílo Reportáž psaná na oprátce. „Amharština se tak stává již devadesátým jazykem, do kterého bylo jeho nesmrtelné dílo přeloženo,“ připomněla agentura. O tom si mohou dnešní autoři nechat leda tak zdát...

 

gogo ( 8. září 2009 17:12 )

novinář. Věřil v ideály komunismu a za druhé světové války byl v německém protektorátě "Čechy a Morava" Němci popraven. Během věznění a mučení se mu podařilo pomocí odvážného dozorce Kolínského dostat z pankráckého vězení postupně motáky, kde popisuje ze svého pohledu a svých osobních otřesných zkušeností své poslední měsíce a dny před popravou. Tyto motáky byly později vydány knižně pod názvem "Reportáž psaná na oprátce". Po únoru 1948 byl Fučík glorifikován (stejně jako církev dříve glorifikovala své mučedníky) a byl z něj vytvořen zidealizovaný vzor komunisty. Pro mládež byly pořádány soutěže o "Fučíkův odznak" atd. což samozřejmě byly akce silně tendenčí a skutečné osobnosti J.Fučíka posloužily negativně. Po listopadu 1989 byl naopak Fučík pomlouván a jeho život i smrt bagatelizovány. Tolik moje vzpomínka. Posmívat se někomu že v něco (byť naivně) věří je myslím hloupé. Zvláště v dnešní době, kdy nikdo již nevěří ničemu a nikomu. Dále si nemohu vzpomenout, že by se někdy "monstrózně" připomínalo výročí jeho popravy. Dnes mládež nemá již žádné vzory. Snad jen peníze či nějakého napomádovaného šaška jako je třeba Leoš Mareš…

Zobrazit celou diskusi