Jen část Škody Fabia si za svoji celoroční čistou mzdu může koupit občan ČR s průměrným příjmem. To Švýcaři jsou jiní kabrňáci. Za svůj roční příjem by si koupili fabie hned tři a ještě by jim zbylo. Jasně to ukázalo velké srovnání výdělků v Evropě i ve světě, které uveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). A jak je na tom Česká republika? Záleží na tom, jestli se na průměrný výdělek dívá optimista, nebo pesimista. Česko je totiž na chvostu západní Evropy, ale na druhé straně zase vede žebříček Evropy východní. "Z nejvyššího čistého příjmu se mohou radovat zaměstnanci ve Švýcarsku. V přepočtu na koruny najdou každý měsíc průměrně na účtu 75 000 korun," říká ekonom Jaroslav Bartoš z finančního serveru FinExpert.cz. Schopným Švýcarům přistane za rok na účtu příjemných 870 600 korun. Mzdy v Evropě ale dokonce válcují i bohaté Japonsko. Víc než průměrný Japonec si vydělá Švýcar, Nor, Lucemburčan, Brit a Nizozemec. "Přestože je v Evropě podstatně vyšší zdanění práce než v ostatních vyspělých zemích, jsou mzdy v Evropě velmi vysoké. Důvodů je několik: silné euro, ale především kvalifi kovaní pracovníci," uvádí důvody ekonom Jaroslav Bartoš. Jak ale dodává, tak Evropané se mohou zároveň 'těšit' z podstatně vyšších cen služeb a zboží než v ostatních vyspělých mimoevropských zemích.

Hrubou mzdu vidíte, čistou utrácíte Číslo na výplatní pásce, které uvádí výši hrubé mzdy, je pro každého zaměstnance samozřejmě velmi důležité. Ještě víc ho ale zajímá, jak vysoká fi nanční částka končí každý měsíc na jeho bankovním účtu - tedy čistá mzda. Tabulky nejvyšší hrubé mzdy vedou s velkým náskokem Dánové a Norové. Ale ti mají zároveň smůlu, že platí vysoké daně a vyšší jsou u nich i ceny zboží a služeb. Naopak nejnižší zdanění práce z celé Evropské unie je v Irsku, nejvyšší v Belgii a Skandinávii.
Průměr bere jen každý třetí Trápíte se tím, že na průměrnou mzdu ani zdaleka nedosáhnete? Netrapte se! Nejste v tom sami. Průměr bere jen každý třetí Evropan. "Průměrná mzda v každé zemi je tak většinu občanů nedosažitelná. Její výše je totiž 'znehodnocena ' extrémně vysokými příjmy dobře placených občanů," vysvětluje ekonom Jaroslav Bartoš. Ti nejlépe placení tak zvyšují průměr hůře ohodnocenému zbytku. Mzdy největšího počtu lidí se tak rozhodně nepohybují v okolí průměrné mzdy. A když průměrná mzda roste, znamená to, že se zvyšuje 10 procent nejvyšších mezd v zemi.
Nejbohatší jsme po čtyřicítce Myslíte si, že vaše práce mluví za vás a rozhoduje o výši vašeho příjmu? Ano, ale jen do určité míry. Záleží i na tom, v jakém regionu pracujete, kolik vám je let a jestli jste muž nebo žena. "Nejvyššího příjmu dosahují Evropané v období od 43 do 48 let, kdy mají již dostatek zkušeností a přitom jsou ještě velmi výkonní," vysvětluje ekonom Jaroslav Bartoš z finančního serveru FinExpert.cz. Na rozdíl od Evropy si ale třeba v Japonsku či Koreji velmi cení starších zaměstnanců, a tak tam také mají nejvyšší příjmy.
Nejsme na tom tak špatně I když se zdá, že jsme v této tabulce skoro na konci, nejsme na tom zdaleka tak špatně. Když si přečtete, jaké země jsou před námi, najdete jména hlavně těch hodně vyspělých. Celá východní Evropa je daleko za námi. Už naši sousedé - Slováci, Maďaři a Poláci - berou o desítky tisíc korun méně než my. Znamená to, že na fabii musí šetřit ještě o něco déle.