Naprosté většině Čechů se dnes zkřiví nepříjemně obličej, když jim na stůl číšník postaví talíř s žabími stehýnky. Tohle jídlo všeobecně považované za francouzský národní pokrm však má možná kořeny v oblasti dnešních českých zemí. Zatímco u Britů si Francouzi kvůli své vášni v pojídání obojživelníků získali přezdívku "žáby", zvyk připravovat tyto živočichy si osvojili masově také původní obyvatelé dnešního Česka již před pěti tisícovkami let. Archeologické průzkumy z oblastí na východ od Prahy odkryly zbytky jídelníčku té doby, v nichž byly masově zastoupeny stehenní kosti žab. Naprostá většina z devíti set nalezených kostiček byla identifikována jako součást zadních končetin. Na nich je přitom masa nejvíce, takže lze snadno odvodit, že původní obyvatelé Čech milovali žabí stehýnka. Dosud archeologové kosti žab v jídelníčku starých kultur nalézali spíše ve Francii. Kostry obojživelníků jsou velmi křehké a jemné, takže se snadno zničí. Je tedy otázkou, zda nepatřily žáby do jídelníčku i dalších evropských národů, přestože nebyly ve vykopávkách popsány. Žáby patřily do jídelníčku starých obyvatel Čech především na jaře, kdy jich velké počty migrovaly k vodním zdrojům. Tam byly loveny a konzumovány přímo u ohniště.