Po výsadbě nebo vzejití rostlin udržujte půdu bez plevelů a pravidelně ji kypřete. Pokud je sucho, prospívá rostlinám občasná a vydatná zálivka nejlépe ráno. U některých druhů je vhodné rostlinky po výsadbě zaštípnout (hledík, letní fiala, astra, ostálky...), tím podpoříte jejich zesílení a vytvoření Molice kompaktních keříků. Chceteli prodloužit kvetení rostlin, které brzy vytvářejí semena (měsíček, hrachor, šrucha...), odstraňte semeníky. Některé druhy můžete hlubším řezem přimět k opakovanému kvetení (petúnie, lobelka, kopretina, sporýš ...). Asi 2 až 3 týdny před výsadbou zapravte do půdy proleželý kompost nebo vícesložkové hnojivo. Během vegetace rostliny přihnojujte 1x za 10 dnů tekutými vícesložkovými hnojivy. U letniček v nádobách interval hnojení ještě zkraťte. Molice, mšice a červci Nejčastěji letničky napadají molice skleníková (Trialeurodes vapporarium) a molice tabáková (Bemisia tabaci). Sají na spodní straně listů, kde vznikají žluté skvrny, postupně žloutnou celé listy a odumírají. Přitom jsou potřísněné medovicí, kterou molice vylučují. Hubení molic je velmi obtížné, protože voskové výpotky na povrchu těla zabraňují pronikání aplikovaných přípravků. Z toho důvodu včas a opakovaně používejte insekticidy (stejně jako u mšic i červců). Dříve, než dojde k přemnožení dospělců! Nejmladší listy a vegetační vrcholy často atakují mšice (Aphidoidea). Jejich kolonie nepřehlédnete - listy jimi ,,poseté" mění barvu, žloutnou a červenají, postupně se deformují a svinují. Některé mšice žijí i na kořenech. Tito škůdci ničí rostliny přímo sáním a nepřímo tím, že vylučují lepkavou medovici, na které se rozrůstají černě. Tím se snižuje plocha rostlinných orgánů, která se jejich útoku dokáže bránit. Většina druhů mšic má tři formy samiček: živorodé okřídlené anebo neokřídlené a ještě vejcorodé neokřídlené. Vývojový cyklus se liší podle druhů mšic a v ideálních podmínkách trvá pouze týden. Červci vytvářejí lesklé, zalepené listy. Neklamná známka jejich výskytu? Bílé vatovité útvary na listech. Padlí a rzivost Pokud se listy, stonky, poupata a někdy i květy pokrývají bílým, moučnatým povlakem, jde o houbové onemocnění padlí (Erysiphaceae). Listy hnědnou a odumírají. Napadené části rostlin se často deformují, zaostávají v růstu a usychají. Bílý povlak na napadených částech rostlin tvoří podhoubí, ze kterého vyrůstají krátké výtrusy. Chorobu podporuje vyšší teplota nebo teplotní výkyvy za zvýšené vzdušné vlhkosti, vyšší zásoba dusíku a hustý spon. Braňte se chemickými přípravky hned při zjištění prvních příznaků. Také rzivost je houbové onemocnění, se kterým se u letniček bohužel setkáte. *** Při pravidelné a pečlivé kontrole rostlin předejdete rozvinutí chorob i škůdců. Nepřehlédněte Oblíbené astry často trpí houbovým onemocněním fusarióza. Tato nebezpečná a v posledních letech běžná choroba se projevuje náhlým zvadnutím listů a stonků, po kterém rychle uhynou celé rostliny. Proto astry uvítají i časté okopávání a tím provzdušnění země, stejně tak je nutné dodržet další zásadu: nikdy je nevysazujte na stejné stanoviště, kde rostly vloni. Novinka na trhu Dva v jednom získáte, když letos v březnu vysejete rovnou ven, na stanoviště, odrůdu máku setého (Papaver somniferum) zvaného Sokol. Při dobré péči vám vyroste bílý mák do buchet i koláčů, ale využít lze i makovice pro dekoraci.