Jak jste na tom byl po návratu z nemocnice?
„Když se mi stala ta nehoda, vážil jsem osmdesát kilo. Po návratu z nemocnice jsem měl o třicet míň. Fyzická příprava vrcholového sportovce mi zachránila život. Zpočátku jsem byl rád, když jsem se přemístil z pokoje do pokoje.“
Kdy jste se srovnal s tím, že ta ztráta je nevratná?
„Nemohl jsem ani spát, jak jsem na to myslel. Musel jsem si to v sobě nějak uspořádat. Jedno jsem věděl hned od začátku: rozhodně jsem nechtěl být na vozíku! Po dvou týdnech jsem začal chodit o berlích, obdobná situace se opakovala, když jsem dostal půjčenou protézu. Hned jsem odložil berle.“
Co vám nejvíc chybí?
„Stýská se mi po sportu. Nedávno jsem byl s rodiči na horách. Nemohl jsem lyžovat, ale už hledám způsob, jak to zkusit. Mým snem je ale postavit se na brusle. Už brzy. Přál bych si to hrozně moc. Postavit se na brusle a vystřelit si pukem.“
Jak vypadá váš všední den?
„Ráno na osmou musím být v gymnáziu. V květnu mě totiž čeká maturita. Obědvám doma a pak čtyřikrát týdně trénuju starší žáky v Soběslavi. Mám to dost nabité.“
Takže jste zůstal u hokeje.
„Můj život s ním byl vždy spojený, takhle mi to vyhovuje. Byl jsem překvapený, jak mě ti kluci berou, a moc mě to baví.“
A vaše plány do budoucna?
„Škola, děti na ledě a přítelkyně – na to teď myslím. Po maturitě chci jít na vysokou. Zatím se rozhlížím po nějakém technickém oboru.“
Za protézu 700 tisíc!Roman Bernat si podal žádost o protézu, která by mu umožnila sportovat. Tu lékařka už 3x zamítla. Roman má zapůjčenou protézu s bionickým kloubem. Díky ní začal sportovat. „Nevíme, kdy bude muset protézu vrátit. Je to naše noční můra. Sedm set tisíc na její zaplacení nemáme. Bohužel, revizní lékařka žádost o takovou pomůcku už třikrát zamítla,“ řekl Romanův otec, mimochodem také Roman. Podle posudku totiž nesplňuje mladík podmínky pro její získání. „Je prý na pokrokovou protézu moc zdravý,“ posteskla si Romanova maminka Iva. Revizní lékařka však opakovaně žádá o doplnění žádosti o různá vyjádření odborníků. Takhle nějak došlo 30. května k osudné nehodě, po které Bernat přišel o pravou nohu. Náklaďák neměl na této silnici vůbec být. |
Mladý muž,co svou houževnatostí a odolností dokázal,po úrazu,se vyrovnat a znova zapojit do života,je navíc užitečný ostatním,že trénuje,ač je mladý a na prahu života,bez zkušenosti,tak nemám slov a můžu to nazvat šikanou.Pokud jde o rozdělování kdo,komu a za jakých okolností,tak to vypadá,že přiděluje dle zásluh,nebo je to má domněnka ?Pokud se se svěřenými veřejnými prostředky mrhá na ztrátové a nevratné investice,do občanů,kde je návratnost absolutně nulová a ztrátová,tak chcete říct,že člověku po úrazu,který je pojištěn řeknete,ať si na to,co mu zkvalitní život vydělá sám ?A co ti,co je to jediné,co je omezuje v životě je mentální retardace a to dědičná,tak ti,na základě toho mají možnost uspokojovat své potřeby,natolik dosyta,že jejich degenerace se zahálkou ještě prohlubuje ?Nemám slov a to bych mohla donekonečna pokračovat ....Mám hluboký obdiv,jak je mladý muž statečný,k tomu nemám slov,jak šel znova dopředu,systematicy,odložil vozík,berle,to je příklad pro každého,jak se naučit vypořádat s těžkou událostí,která může postihnout kohokoli,kdykoli.Je v úmyslu zdravotních pojišťoven vybírat na pojištěnce po celý jeho život a tak,jako u mnohých,co spořili solidárně do systému a ve věku předdůchodovém zemřeli velmi rychle a záhy na fatální nemoc,často s péčí víc,než nedostatečnou,tak je takový klient pro pojišťovnu ten vzorový,celý život od něj brát a nic mu nevrátit ??Nezapadá mladý hokejista,do tohoto vzoru,protože by něco potřebovat ????Ta pomůcka,co mladému muži zkvalitní pohyb a jeho rozvoj,,tak její pořizovací cena je stejná,jako prémie k platu vyššího managmentu těchto pojišťoven.Napadá mně otázka,zda odvedená činnost,za tu úplatu se někde projevila,zeda tem,co si účtuje tuto částku,odvádí pro pojišťovnu vůbec nějakou efektivní činnosti,mimo reprezentativní složky a pokynů k úspoře,to by mně docela zajímalo.A kolik takových poživatelů prémií,v částce rovnající se bionické protetice sedí na každé ústředn
