Hokejová šatna v době vrcholícího play off - to je svět ve světě. Hráči jsou pověrčiví jako svíčkové báby, ochotní věřit čemukoli, na cokoli.
Až by se jeden rozesmál, když tátové od rodin vykládají, jak je důležité mít bradku až po krk, hlavu ostříhanou dohola nebo vlasy obarvené na modro, v obýváku zapálenou svíčku, přívěsek ze řetízku namočený ve slivovici, v žaludku talíř ovesné kaše a na sobě dres páchnoucí potem na několik metrů. Vždyť tím potem byla vykoupena předchozí vítězství! Bojové rituály zkrátka k hokeji patří stejně neodmyslitelně jako bodyčeky a góly. K jakým pověrám a zvykům se upínají týmy semifinalistů letošní extraligy?
SPARTA
HYMNA
Superhit »Mašinka« od skupiny Maxim Turbulenc. Písnička jim přinesla štěstí už od loni. Po čtvrtém utkání s Litvínovem padli tehdy Novák, Zelenka a Hlinka na kolena, chytili se za nohy a při šlágru »šíbovali« kolem stolu. Od té chvíle se Sparta přestala na ledě trápit a dotáhla to až do finále.
MASKOT
Plyšový buldok. Před třemi roky ho přivlekl syn útočníka Zelenky. "Jméno nemá. Prostě Pes," krčí rameny obránce Nedvěd.
POKŘIK
Hráči se semknou kolem stolu a kapitán Žemlička začne vykřikovat bojová hesla typu: "Jedeme! Do toho! Makáme! Dáme jim na prdel!" Ostatní opakují a do taktu buší hokejkami - o stůl, plechové koše. "Pár věcí jsme už takhle rozmlátili. Nějaký varný konvice, i ten stůl to občas odnese. Hlavní je prostě udělat co největší rámus," říká Nedvěd.
RITUÁL
Před odchodem ze šatny každý z hráčů pohladí plyšového psa.
ŠPALÍR
Jako první chodí na led Zelenka. V poslední trojici vždy Žemlička, Broš a Nedvěd.
VŮDCE ŠATNY
Dva veteráni - Žemlička a Šrek.
HOSPODA
Dřív chodili na Spořilov, do hospody, která patří bratrovi brankáře Břízy. Letos míří většinou do centra města. "Na pivo k Tygrovi nebo do Kolkovny, pak na koktejl do baru Tretr´s, končíváme v Solidní nejistotě a pak už hurá domů za manželkama - to máme povinný," směje se Nedvěd.
SLAVIA
HYMNA
Hudební všehochuť z rádia.
MASKOT
Plakát lepé děvy z časopisu Playboy už v šatně dávno nevisí. Na lustru se pohupuje železná forma od bábovky. "Na znamení, že máme hokejovou formu," směje se bývalý gólman Blažek, dnes obchodní manažer klubu.
POKŘIK
Po vítězném zápase obránce Novák zahlaholí: "Cigavara!" - Ostatní sborově odpoví: "Hej!" - Novák: "Amatérům?" - Ostatní: "Rum!" - Novák: "Nejvíc mydlí?" - Ostatní: "Helada!" - Novák: "Nejlíp p..á?" - Ostatní: "Milada!" - Novák: "Sullivane, zařvi!" - Ostatní: "Hej, hej, hej!" (počet výkřiků podle počtu vstřelených gólů) - Novák: "Co dostali?" - Ostatní: "Na p..u!"
RITUÁL
Trenér Růžička si před zápasy navléká prsten, který si s Jágrem a spol. nechali vyrobit po titulu z Nagana. Manažer Blažek mění oblek, jen když se prohraje, jinak musí nosit stále stejný - dnes na Spartě oblékne šedivý, »vítězný« z posledního duelu proti Pardubicím. Útočník Ujčík si zase před play off nabarvil na temeno hlavy »své« číslo jedenáct, zbylí hráči si obarvili vlasy na blond. Jen Branda odmítl - a stálo ho to 5000 korun!
ŠPALÍR
První chodí na led vždy obránce Hejda.
VŮDCE ŠATNY
Ujčík, Antoš, Štraub, vůbec nejvíc ale křičí Beránek.
HOSPODA
Zanzibar nedaleko Karlova mostu. Postup se vždy zapíjí místní specialitou - hořícím drinkem B 52!
ZLÍN
HYMNA
Skoro celou sezónu dunělo v šatně cédéčko, které přinesl obránce Hamrlík, fanatický příznivec heavymetalové kapely Metallica. "Šílená divočina, skoro se to nedalo poslouchat," směje se kapitán týmu Okál. Ke konci základní části Zlín několikrát za sebou prohrál, někdo ze starších hráčů se naštval a cédéčko rozšlapal. "Od té doby posloucháme hudbu z rádia," říká Okál.
MASKOT
Ten v kabině chybí. "Trenér Zdeněk Venera u sebe sice něco nosí, ale to nesmím prozradit," směje se Okál.
POKŘIK
Před zápasem se hráči jen hecují, týmový pokřik zatřese šatnou jen po vítězném zápase. Jeho slova se prý ale nedají publikovat, i novinový papír by studem zčervenal... Hráči při něm mlátí hokejkami.
RITUÁL
Holit se je ve Zlíně při play off přísně zakázáno! Kdo by sáhl po břitvě, zaplatí pokutu 10 000 korun. To se prý ale ještě nikdy nestalo. A pak je tady ještě jedna zvyklost - po domácím vítězném zápase skáčou hráči na ledě rybičky...
ŠPALÍR
Jako první vyráží na led Ambruz. Následují Okál a Hamrlík.
VŮDCE ŠATNY
Tak jako všude jinde - nejzkušenější borci. Okál, Hamrlík, Čajánek, Leška.
HOSPODA
Hockey bar, jehož spolumajiteli jsou Okál a dnes už třinecký útočník Janků. Že by zde po vítězném zápase někdo z týmu chyběl, to prostě neexistuje!
VÍTKOVICE
HYMNA
Někdejší diskžokejové David Pospíšil a Martin Prusek jsou v prachu a s nimi i hity Lucie nebo Kabátu. Na povzbuzení se pouští tvrdý rock, stálá písnička není.
MASKOT
Není žádný
POKŘIK
Po vítězném zápase se role vyvolávače ujímá David Moravec. Skanduje: "Co dostali?" Ostatní sborově, seč jim hlasivky stačí, odpovídají: "Na p..u!" "Co dostali" "Na p..u! Amatérům rum! Amatérům rum!" Zkrátka jako loni.
POVĚRČIVOST
Po postupu do semifinále vyhlásil tým povinnost obarvit si vlasy. Barva není předepsaná - většinou se používá žlutá a modrá. Padělek má pro jistotu na sněhobílé hlavě ještě modrý pruh, Philipp nabarvil namodro i svůj vous. »Příkaz« platil pro celé mužstvo včetně trenérů a masérů. Kdo nepřijde patřičně »upraven« na úterní první zápas se Zlínem, zaplatí pokutu 5000 korun.
ŠPALÍR
Od loňska chodí v čele hráčského průvodu útočník Martin Tomášek. Postavil se tam při prvním utkání loňské sezóny, mužstvo vyhrálo a už nedopustí změnu pořadí.
VŮDCE ŠATNY
Největší slovo patří pochopitelně těm nejzkušenějším, vyložený kápo v kabině není. Demokraticky se domlouvají, co a jak, na podobě rituálních obřadů, místech pro oslavy a podobně.
HOSPODA
Jsou tři nejoblíbenější - U Boříka, Bílý kartáč a Koras. Každá hospoda má své speciality, takže tým si odhlasuje, jaká chuť převládá. Například do Bílého kartáče si chodí hráči pochutnat na praseti. Pití? Jednoznačnou jedničkou je pivo.
Rituálů málem jako u Indiánů
V extraligovém play off platí: Odmítnout barvení vlasů stojí tisíce korun