Nálepku flamendra a opilce měl Aleš Urbánek (25) v určitém období svého olomouckého angažmá. Už tenkrát ale říkali lidé, kteří ho dobře znali, že takový není. "Byl strašně hodnej a měl rád děti. Když jsme měli mikulášskou besídku, přišel tam a pořád si s některým z těch špuntů hrál," vzpomíná na pět let starou příhodu slávistický útočník Stanislav Vlček, tehdejší Urbánkův spoluhráč. Olomoucký šéf Jiří Kubíček, který fotbalistovi za jeho prohřešky napařil několik stotisícových pokut, se s odstupem času dívá na jeho extempore shovívavě. "Měl to těžké. Ve čtrnácti mu umřela maminka, o rok později šel z domova za fotbalem," líčí Kubíček. Podle něj záleželo na tom, jaké party se "Urby" chytí. A v Olomouci to uměli páni fotbalisté při pařbách pěkně roztočit! "Následky asi pocítil nejvíc právě Aleš. Ostatní měli přítelkyně nebo na kterou ukázali, tu dostali. A na čas se ztratili z očí. On takový nebyl. Buď byl zavřený doma a deptaly ho čtyři holé stěny, nebo šel někam na diskotéku s jinou partičkou." Definitivní zlom v Urbánkově životě způsobila paradoxně tragická událost. Jeho kamarád se zabil v autě. Vdova, kterou Aleš dobře znal, čekala dítě. Po čase se začali scházet. Sblížili se. Po svatbě následovala paní Urbánková svého muže na fotbalovou štaci do Moskvy. Teď už jsou čtyři, v listopadu se narodil malý Jakub. A Aleš Urbánek je v sedmém nebi.
Hlavní je být na place Vrátím se do Ruska a poperu se o místo ve Spartaku Půlroční hostování v bratislavské Artmedii bral loni v srpnu Aleš Urbánek spíš z nouze. Skoro dva měsíce předtím ho totiž trápilo svalové zranění a ve Spartaku Moskva, jemuž patří, neměl v rozehrané soutěži šanci se chytit. Hlavně však Urbánkovi čekali přírůstek do rodiny a z Bratislavy to měl Aleš domů do Brumova jen 140 km. Nakonec se bývalý hráč Olomouce a Sparty těšil nejen z narození syna, ale i z nečekaně úspěšného fotbalového období. Aleši, v Artmedii jste prodloužil hostování o dalšího půl roku. To jste tam tak spokojený? "Jsem, i když zůstávám hlavně kvůli rodině. Malému Kubovi jsou necelé dva měsíce, chci s ním být co nejčastěji. V zimě jsem dostal od Artmedie byt. Až zmizí ty závěje z cest, přestěhuju rodinu k sobě." Takže se v Bratislavě usadíte na delší dobu? "Těžko. Hostování mi v létě končí, ten rok bude tak akorát. Vrátím se do Ruska a poperu se o místo v sestavě Spartaku." A když si ho nevybojujete? "Tak půjdu jinam. Nedělám si z toho těžkou hlavu." Podmínky v Rusku a na Slovensku se asi nedají srovnat? "Mluvíte o penězích? V Bratislavě beru přibližně o polovinu míň, než bych dostával ve Spartaku. Také zázemí je horší, než jaké jsem poznal ve svých bývalých klubech." Ale fotbalově si asi nestěžujete? "To rozhodně ne! Zahrál jsem si Ligu mistrů, na jaře nás čeká osmifinále Poháru UEFA, budeme bojovat o titul i o vítězství ve Slovenském poháru. I proto jsem tady chtěl ještě zůstat." Ve většině zápasů jste hrál na levém kraji obrany. Vy, takový hračička... "Je fakt, že hraju raději víc vpředu, ale když nastupujete proti Portu nebo Interu Milán, tak je to jedno. Hlavně když jste na place!"