„Ten den byl pro mě jeden z nejtěžších v životě. Cítil jsem se sám, naštvaný na sebe i na všechny okolo. Chtěl jsem utéct od svých myšlenek, vzal jsem zrcadlovku a šel fotit noční Prahu,“ vzpomíná Petr na jednu z nocí roku 2013. Toužil zachytit dění z jiné perspektivy, a tak si lehl na koleje a zkoušel, co z toho vyjde. Průběžně nastavoval foťák a musel také dávat dobrý pozor na tramvaje.
Na kolejích ležel několik minut, když k němu najednou přiběhla neznámá žena. „Moc si ji nepamatuju, ale vypadala trochu jako anděl – sympatická mladá slečna a na sobě měla jen dlouhé bílé pyžamo,“ popsal „zjevení“ Petr. Naléhavým a zároveň klidným hlasem na něj promluvila: „Nedělejte to, nestojí to za to.“
„Chvíli jsme na sebe jen tak koukali. Byl jsem v šoku, že v den, kdy mi bylo fakt ouvej a byl jsem naštvaný na celý svět, se někdo úplně cizí stará. Trvalo mi, než jsem ze sebe vysoukal něco ve smyslu, že si nechci nic udělat, že tam jen fotím,“ popsal muž. Dívce se v tu chvíli prý viditelně ulevilo. Mávla rukou k domům za sebou s tím, že tam bydlí a že ho viděla z okna a myslela si, že se chce nechat přejet tramvají. Petrovi prozradila i své jméno, které ale v šoku zapomněl.
Marné pátrání
„Než jsem se rozkoukal, byla pryč. Nebyl jsem si jistý, jestli se mi to zdálo. Pak jsem šel to jméno, co jsem si nepamatoval, najít na zvoncích. Prošel jsem všechny okolní domy tím směrem, co ukazovala, ale žádné povědomé jméno jsem tam nenašel. Vrátil jsem se hledat ještě druhý den, marně,“ nechal se slyšet Petr.
Svůj příběh teď sdílel na sociálních sítích a rád by neznámého anděla po letech našel, protože mu do jisté míry změnil život. „V hlavě jsem se k tomu příběhu od té doby mockrát vrátil. Co to bylo za člověka, že se vydal narychlo jen tak v pyžamu v chladné noci zachraňovat neznámého? Asi měl velké srdce. Nebyl lhostejný ke svému okolí. A od té doby se to snažím dělat také. Nikdy nikdo nevíme, kdy takového anděla budeme doopravdy potřebovat,“ dodal Petr s tím, že pokud to anděl čte, bude rád, když se ozve. „Dlužím mu,“ uvedl na závěr.
