Petrův model Jenštejnu v měřítku 1:72 vychází z historicky co možná nejpřesnější počítačové simulace hradu, a to z období 80. let 14. století, kdy bylo kamenné sídlo na vrcholu své slávy. „Většinu dílků jsem si musel sám na míru vyrobit z polystyrenu a plastu, aby to přesně sedělo s předlohou. No a pak bylo potřeba vše pečlivě namalovat a slepit dohromady. Dělal jsem na tom celkem 120 hodin,“ popsal Petr, jak vznikala chlouba a zároveň klíčová součást hradního muzea, protože z původní gotické stavby se dochovala akorát 22 metrů vysoká věž.
65. výročí: Antonína Zápotockého zabil infarkt. Zapálený komunista přežil válku, koncentrák, jako prezident…

Málo platné, lepení modelů vyžaduje pečlivost a někdy i svatou trpělivost. Na druhou stranu je to také způsob, jak »vypustit páru«. „Vytříbím si u toho myšlenky. Vnímám to jako relax a do jisté míry i chvilkový únik, protože to vyžaduje celou moji pozornost,“ prozradil Petr. K modelařině ho přivedl jeho tatínek – také Petr (61), který sám s oblibou lepí. „Chytlo mě to už odmalička a táta byl můj největší učitel. Skládali jsme spolu vystřihovánky z Ábíček a lepili moje první plastikové kousky,“ s úsměvem zavzpomínal na svoje začátky Petr, který se dnes modelářstvím už částečně živí.
Poválečná skotačení
Jeden z modelů skrývá i rodinnou historku z dob úplného konce 2. světové vláky poblíž obce Dolní Kalná na Trutnovsku. „Na modelu je zachycený můj prastrýček Václav, když na jaře roku 1945 jako malý capart lezl po opuštěném tanku Stug, který za sebou ve spěchu nechali ustupující němečtí vojáci. Děti ze vsi ho pak měly jako takovou poválečnou prolézačku,“ vyprávěl Petr.
Hrad Jenštejn u Prahy
První písemnou zmínku o hradu Jenštejn máme z roku 1341. „Hrad vzniknul v době Václava IV. Jeho nevýznamnějším stavitelem byl 3. pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, který celé kamenné dílo dokončil. Protože se nacházíme v rovinatém terénu, tak před potenciálními útočníky hrad chránil kolem dokola vodní příkop,“ prozradil Blesku kastelán Jenštejna Zdeněk Šimerka. Po smrti Jan z Jenštejna hrad často měnil různé majitele. Jeho definitivní konec následně zpečetila brutální doba třicetileté války (1618–1648), kdy byl středočeský hrad roku 1640 vypálen švédským vojskem.