Rváčov není pro sraby! Autor komiksu vypráví o opravdových pražských Foglarovských Vontech i své knize

Richard Fischer si odjakživa kreslil. Začínal od píky. Není tu žádný zlom, kdy by si najednou řekl, že maluje. Ve svém komiksu Rváčov zpodobnil mnoho míst ze Starého Města pražského. V Praze bydlí od roku 1993. „Já jsem tady žil v cizím městě a tak jsem ho objevoval,“ říká. Hodněkrát se po Praze stěhoval, proto zná podnájemnický městský život. Dnes tu žije déle než ve svém rodném kraji. 

Pražská „Stínadla“ se bouří! Místním v historické zástavbě vadí nová budova, mají ji za »obludu«

Komiksu se věnuje asi 20 let, ale Rváčov je jeho první kniha. Vzniku díla předcházela výstava Stínadla se boří. „Když si Prahu prohlíží běžný turista, je to v tak rychlém tempu, že člověku unikají souvislosti,“ myslí si autor. Město pozná jedině tak, že zpomalí chůzi i pohled. Když se snažil ztvárnit v komiskech pražská neexistující místa, pomáhal mu Langweilův model Prahy.  

Netypická technika

Obrazy do knihy tvoří dost netradičním způsobem. Používá různě drahé papíry, některé i z 18. století. Udělá si barevnou škálu papírů, na základě potřebné barvy si nakreslí, co potřebuje a poté to vyřeže, poskládá a naskenuje. Jde o speciální malovanou koláž. Každá věc v knize, mající jinou barvu, pochází z jiného druhu papíru. Pokud se mu při vyřezávání něco nepovede, například postavičce "ufikne" ruku, překryje chybnou část povedenějším kouskem.

Na své knize pracoval celkem 5 let. Nejtěžší bylo najít materiály. Jejich kamarád jim vyrobil dokonce i vlastní font. Nejprve je celý komiks tvořen bez bublin. V knize není jen Staré Město pražské, ale taky třeba Brdy, které byly náročné na vytvoření hlavně kvůli pohledu shora na stromy. „Jednou jsem byl na čundru na rozhledně a odtud jsem se díval, jak to tam roste,“ popisuje svou předlohu malíř i muzikant. Používání Google mapy objevil až později a využívá je dodnes.

Noví obyvatelé zoo: Do Prahy dorazili luskouni, čeká je karanténa, návštěvníci je uvidí v květnu

Charatery jsou částečně založeny na autorových zkušenostech. Inspiraci si vzal například z Cesty do pravěku. Bojí se, že opravdovou novou pražskou uličku Ve Stínadlech čeká modernizace. Firma Haštal Invest s.r.o. by vedle ráda postavila rohovou šestipatrovou budovu. „Nesouhlasím s tím,“ odpovídá na otázku Blesku Richard.

Malíř a Foglar

„V mé generaci samozřejmě každý Foglara četl a kdo říká, že ne, čte ho dodnes,“ směje se autor. Jednou se mu do ruky dostala Stínadla se bouří a úplně jim propadl. Když byl menší, zažil něco podobného v Sezimově Ústí. Chodil do oddílu na styl skauta. „Svoje foglarovské období jsem si užil v oddíle,“ vzpomíná. Aktivně laděnou skupinu navštěvoval od dvanácti let až do maturity. Když byl starší, pomáhal už jako vedoucí. Z oddílu se nikomu nechtělo.

Praha jako Stínadla

Nejvíce fascinovala Richarda informace, že v pražských kanálech opravdu žijí lidé, kteří nosí žluté špendlíky. Jeden z jeho kamarádů se prý v této subkultuře pohyboval. Malíře tato informace zaujala a chtěl o nich napsat knihu. „Málokterému autorovi se stalo, že by jeho postavičky obživli a ještě ho třeba konfrontovali,“ naráží Richard na opravdové Vonty stejné jako ty ve Foglarových knihách.