Jan Kaplický se narodil 18. dubna 1937 do rodiny známého malíře a sochaře Josefa Kaplického. „Ten například navrhoval poštovní známky, mince i skleněné vitráže Gočárova kostela sv. Václava ve Vršovicích,“ uvedl Margolius. Maminkou Jana Kaplického byla Jiřina Kaplická, která byla kreslířkou.

Okouzlení Loosem

Kaplického rodina žila na Ořechovce v ulici Pod Vyhlídkou č. 5, téměř ve stínu Müllerovy vily, která na Jana měla velký vliv. „Jako malý s rodiči Müllerovy navštěvoval. Jejich vilu obdivoval celý život,“ uvedl Margolius. „Vilu navštěvoval mnohokrát, když se vracel z Londýna do Prahy. S Loosem, kterého obdivoval, byl velice spjatý. Když jsme se setkali, často jsme o něm mluvili,“ zmiňuje Margolius architekta, který je pod Müllerovou vilou podepsán.

Müllerova vila na Ořechovce, kterou navrhli Adolf Loos a Karel Lhota. Stavěla se v letech 1928-30.
Autor: archiv Stefana Milkova Magistrát města Brna

Hravý architekt

Jako malý si prý Jan hodně hrál se stavebnicí Merkur. „Se svými přáteli chodil například do Národního technického muzea, kde kopíroval různé výstavní objekty a pak se je za pomoci stavebnice snažil postavit,“ vylíčil Margolius. Netrvalo dlouho a brzy malý Jan poznal limity této stavebnice, která se v dětských pokojíčkách českých domácností začala objevovat ve 20. letech 20. století. „Zjistil, že s ní nemůže dělat oblé objekty, takže přesedlal na pružnější a ohebnější materiály,“ usmívá se Margolius, kterého s Kaplickým pojilo dlouholeté přátelství.

První anglická slovíčka

Dle jeho slov se s Kaplickým seznámil v emigraci v roce 1988. Margolius do Anglie emigroval v roce 1966, Kaplický o dva roky později. Zajímavé je, že první anglická slovíčka se Jan učil ještě jako prvňáček. „Za protektorátu nastoupil do školy v budově, kde dnes sídlí divadlo Viola, hned vedle Topičova salonu,“ zmiňuje Margolius.

„V ní se tehdy kromě češtiny a němčiny učila i angličtina, což bylo velmi nezvyklé,“ podotýká s tím, že Německo v té době bylo přece jen ve válce s Velkou Británií. Po základní škole nastoupil do gymnázia Na Hládkově, které dnes existuje pod jménem Gymnázium Jana Keplera. Tam se podle Margolia pevně utvrdil v tom, že se chce stát architektem, takže po absolvování gymnázia vystudoval rovněž Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze.

Jediné pražské realizace

Více než v Čechách je Kaplický známější v zahraničí, kde realizoval řadu ze svých nápaditých projektů. V zásadě jediné jeho realizace, které jsou v Praze k vidění, se datují do 60. let. A je jich po výtce málo.

Navrhl například rampu z prvního patra vily na zahradu pro Jaroslava Dietla, který bydlel v Cukrovarnické ulici,“ zmiňuje Margolius. Dále v Praze navrhl pamětní desku Franze Kafky pro dům v Kaprově ulici, kde se Kafka narodil. Pamětní deska je dosud k vidění.

„Poslední výtvor, který Jan v Československu vytvořil, byl malý dům pro malíře Františka Dvořáka v ulici Na Dobešce č. 1 v Braníku,“ zmiňuje Margolius nenápadnou stavbu nad Branickými skalami.

Jde o jednoduchý bílý dům ve tvaru kostky, který v sobě rozhodně nezapře vliv funkcionalismu – a tedy Adolfa Loose. Zcela nepodobný Kaplického budoucím projektům, které se naopak vyznačovaly organickou architekturou, jež jako by byla v pohybu a jež se svými oblostmi inspiruje spíše přírodními tvary než geometrií. Na stavbě je zajímavé, že projekt Kaplický vytvořil v roce 1967, ale postavena byla až v roce 1969 – tedy rok po Kaplického emigraci.

Světový architekt

V emigraci kariéra nabrala na hvězdných obrátkách a právem se řadil mezi nejuznávanější architektonická jména své doby. Ze slavných staveb, které jeho ateliér Future Systems realizoval, lze zmínit například obchodní dům Selfridges v Birminghamu, tiskové centrum na kriketovém stadionu v Londýně nebo pontonový Docklands Floating Bridge či muzeum Enza Ferrariho.

Muzeum Enza Ferrariho v italské Modeně.
Autor: Blesk:Jan Kaplický

Podzemní fara

Podle Margolia se Kaplický cítil celoživotním Pražanem. A mrzelo jej, že v Praze žádný výrazný projekt nezrealizoval. Přitom příležitosti měl dvě, jednu zajímavější než druhou. V roce 1996 měl Kaplický od Margolia na stole návrh zbudovat faru pro kostel Nejsvětější Srdce Páně na Vinohradech.

„Jan se s farářem spojil a nabídl mu dosti tajuplný projekt,“ prozradil Kaplického dlouholetý přítel. Projekt počítal s tím, že by fara byla umístěna v podzemí, ve stěnách dvou uměle vytvořených svahů, mezi nimiž by se mohli procházet lidé. Každý, kdo dnes navštíví náměstí Jiřího z Poděbrad, pochopí, že projekt realizován nebyl.

Oko nad Prahou

Mnohem známější je nejen u Pražanů další Kaplického nerealizovaný projekt. Hádáte-li budovu Národní knihovny, která měla být situovaná na Letné a jejímž projektem Kaplický vyhrál mezinárodní soutěž, uhodli jste. „Projekt byl detailní, vše bylo vyřešeno včetně konstrukce a technologií a rozpočtu. Výkresy byly v tak vynikajícím stavu, že budova se klidně mohla postavit hned po soutěži. I to byl důvod, proč se porotci rozhodli pro tento projekt, který byl důkladně propracovaný,“ míní Margolius.

Atypická budova ovšem rozdělila společnost – především tu politickou. Mezi odpůrce futuristického pojetí se postavil bývalý prezident Václav Klaus i tehdejší primátor Václav Bém (ODS). Ze záměru realizace nakonec sešlo, a Kaplického knihovna, která bývá přezdívaná jako „blob“, „chobotnice“ či „oko nad Prahou“, zůstává do dnešních dnů pouze na papíru. „Což je podle mne škoda, protože budova měla potenciál stát se jednou z pražských turistických atrakcí,“ míní Margolius.
Nerealizovaná Národní knihovna na Letné.
Autor: Blesk:Jiří Hadač

Osobnosti v okolí Müllerovy vily

Na svého dlouholetého kamaráda zavzpomínal Margolius v rámci cyklu on-line přednášek s názvem Osobnosti v okolí Müllerovy vily, které organizuje MMP. To také v současné době Müllerovu vilu spravuje. Jednou z dalších osobností z blízkého i vzdálenějšího okolí (a že jich na Ořechovce či ve Střešovicích žilo mnoho), které by se měla věnovat jedna z příštích přednášek, by měla být Eva Jiřičná. Její jméno je aktuálně nejčastěji skloňováno se záměrem zbourat bývalou Ústřední telekomunikační budovu na Žižkově, na jejímž místě by podle návrhu Jiřičné mělo vzniknout Centrum nového Žižkova se třemi pozoruhodně zvlněnými věžemi.

Video
délka: 29:22.20

Blesk Podcast: 12 let od úmrtí Jana Kaplického (†72). Manželka Eliška po chobotnici stále touží Jiří Marek

Fotogalerie
50 fotografií