8°C
Paní Eliška pracovala léta v gastronomii, ale toužila po klidnější práci, kde by nemusela trávit celé víkendy. Pustila se tedy do podnikání, v centru Prahy žije už 35 let a tady si také přímo pod svým bytem v Soukenické ulici otevřela podnik nazvaný Pradlenka – čistírna u Elišky. Během let se stala místem, na které si místní obyvatelé zvykli, a stala se pevnou součástí koloritu Petrské čtvrti na Starém městě.
V podniku se snaží udržovat domácí atmosféru a snaží se lidem vycházet co nejvíce vstříc. „Lidé z okolí si ke mně nechávají posílat balíky, které jim pak vydávám i po uzavření mojí provozovny. Sousedé se tu scházejí, v zimě chodí na čaj,“ říká paní Eliška. Kromě místních restaurací a menších firem jejích služeb využívali také turisté, kteří teď kvůli nemoci covid-19 z centra úplně zmizeli. Už na jaře přišla kvůli první vlně o zhruba dvě třetiny zakázek a ani během léta se situace o moc nezlepšila.
Děláme, co se dá
Jaká bude budoucnost malého podniku, je zatím ve hvězdách, zatím to ale i kvůli vlně epidemie nevypadá, že by se situace nějak výrazně změnila k lepšímu. Paní Eliška se ovšem zatím pokouší udržet podnik v provozu za každou cenu. Je ochotná pracovat v podstatě nonstop a i když má otevírací dobu od desíti do šesti, je ochotná lidem vyjít vstříc i mimo běžnou otevírací dobu. Dokonce i nosí jejich vyprané prádlo domů, pomáhá ji v tom její manžel, který po práci rozváží prádlo zákazníkům.
Zapojila se také do pomoci těm, kteří jsou koronavirovou krizí nejvíce ohroženi nebo více vytížení jako například lékaři. „Spolupracuji například s doktory v okolí, od kterých si prádlo vyzvedávám a pak jim ho zase odnesu, aby se nezdržovali. Pomáhám i babičkám a důchodkyním tady v okolí. Samozřejmě vše bezpečně, s rouškami, abych neohrozila sebe ani nikoho jiného. Vůbec se nad tím nepozastavuji, je to pro mě automatické,“ popsala, co všechno dělá.
Havlíček: Zakazuje se prodej v obchodech v neděli! Prymulu zděsila Náplavka, omezení čekají i trhy Blesk Zprávy / ČTK
Počítá se každá stovka
Během jarní koronakrize se mohla čerpat alespoň nějaká ta podpora od státu, paní Eliška dostala tzv. pětadvacítku a následnou podporu 500 korun na den. Od městské části se podařilo vyjednat odpuštění poloviny nájmu, i když doufala v úplné prominutí. „I tak bylo těch 50 procent milých, ale věřte mi, to pak počítáte každou stovku,“ podotkla Eliška Lénková.
Bude bojovat dál
Paní Eliška teď s napětím očekává, jaký bude další vývoj epidemie koronaviru a zda se výhledově do Prahy vrátí alespoň někteří turisté. To, že by podnik vyloženě skončil, si neumí představit, i když připouští, že budoucnost je hodně nejasná. „Neumím si představit, že bych po všech těch letech vyklidila výlohu, stáhla roletu a zavřela krám. Samozřejmě, že chci pokračovat v tom, co umím, co mě těší a co mě živí. Vždycky jsem byla bojovnice, nikdy jsem nedostala nic zadarmo, nikdy mi nespadlo nic do klína jen tak,” dodává paní Eliška.
